Tak dnes jsme se po všech těch náročných výletních dnech rozhodli odpočívat v Lipně. Dopolko jsme byli doma Jojátka hezky chrupkala v postýlce a když se najedli oni i Any rozhodli jsme, že konečně vyzkoušíme tu místní cyklo-bruslařskou stezku kolem Lipna.
Takže Any na kole a já a M. na bruslích Jojata v kočáru. Hned před domem jsme zjistili, že to asi nebude tak jednoduchý... Any po tom měsíci bez kola začla totálně stávkovat a bále se jet i minimální kopeček, no to jsme ještě doufali, že ji to brzy přejde...
Nicméně jsme drsní rodičové a tak jsme prostě jeli. Když už Anetky skuhrání, knourání a prostestování, že fakt nemá sílu a že jí bolí ručičky. Rozhodli, že až dojedem k další značce stezky pro cyklisty otočíme to. No na zpáteční cestě, už měl M. tak bolavé nohy a záda z neustálho tlačení Any na kole, že se jel napřed projet. Any opět stávkovala a já že jí jednou rukou pomůžu, no v tom byl na jinak celkem kvalitní cyklostezce mirný dolík a kočár to vzal hopem ze stezky směrem vodní hladina. No popravdě tomu trochu i pomohlo to že jsem kočár nedržela uplně uprostřed a nahla se k Any.
Každopádně v tom okamžiku mi byla Any kupodivu docela ukradená. Nastala akce jak z grotesky, na bruslích jsem se rozběhla za kočárem, který se mi vytrhl z ruky. Proběhla jsem stomky , pak pár skoku po trávě a hop plavmo chytit kočár dřív, než sjede ze srázku na písek a do vody... Přitom jsemjen řvala "Martinéééé"
No nebudu napínat,kočár jsme zachytila a po kolenou mne vlekl dobré dva metry než sjel ze srázku a překlopil se na řidítka, to už však v minimální rychlosti respektive spíše ze setrvačnosti. No Jojátka jen divně koukala naštěstí jsou vždy připoutání ani nehlesli. Kolem jdoucí německy mluvíci procházející nám běželi pomoci, Martin teda doběhl, když bylo po akci, tak jen došel vytlačit kočár nahoru. Pak už jsme se všichni jen velmi oddychli a smáli se, já teda se slzami v očích. Nesmím teda blahořečit chráničum na kolena, díky nim jsem beze šrámů i já!!
No já si místo zdokumentovala, když pořádně kouknete jde v trávě vidět vyjeté koleje. Srázek není teda vidět.
No a nedá mi nepřidat pár Jojatích fotek :-) Podotýkám foceno po "karambolu"
Pletení
před 10 měsíci
2 komentářů:
Teda Peg, tomu říkám adrenalinová historka! To bude po letech patřit k rodinnému zlatému fondu. :-) Ale je mi jasný, že po akci jsi byla zralá ne na panáka, ale na flašku. Fotky jsou super, v Joníkových udivených kukadlech se přímo utápím.
Peg, ufffff!!!! A Joník teda kouká: mámo, co to s náma vyvádíš?:))) Jolanka je ženská, prostě nad věcí, ta ví:))
Normálně jsem se po ránu orosila, ještě že to dopadlo pro všechny dobře!!!
Okomentovat