Náš návrat domů se v podvečer poněkud zdramatizoval. Já koupala Jojata a Any si uklízela a chystala se na spaní, když vše hezky zvládne měla slíbenou hru na počítači. No a k té se rozběhla s takovou radostí, že zakopla nevíme o co a hlavou trefila hranu zdi. Rozsekla si čelo tak že má 3cm díru do hlavičky. Jeli jsme do Motola na šití. Když jsme se Any cestou snažila kontrolovat zda neztrácí vědomí nebo nemluví z cesty vypadlo z ní toto:
" jsem se tak bouchla, že mi málem vypadl mozek"
No rozhovor se stočil k tomu, že když ví jak se jmenuje, mozek jí v hlavě zůstal a to je prostě fajn. Šití zvládla tak, že jsem nejen já, ale i pan dokrot i sestřička neskutečně zírali. Ani jedna slzička, ručičky měla přivázané uplně zbytečně, protože se bou ani neškubala a celou dobu si se mnou a sestřičkou krásně povídala o tom co jí a Jojátkum donesl ježíšek. No měla slíbenou odměnu když to zvládne, takže tu si 100% zasloužila.
Nicméně se za svou novou ozdobu tak stydí, že fotit se teda nedá, takže jen lehký profil.
Dodatek: dnes 3.1.09 se Any nechala vyfotit v celé nálepkové kráse, dodnes náplast drží, tak vůbec nevíme co nás pod ní čeká.
Nicméně se za svou novou ozdobu tak stydí, že fotit se teda nedá, takže jen lehký profil.
Dodatek: dnes 3.1.09 se Any nechala vyfotit v celé nálepkové kráse, dodnes náplast drží, tak vůbec nevíme co nás pod ní čeká.
2 komentářů:
Jejda, vy se doma taky nenudíte. Hlavně, že to není nic vážnějšího. Jizvička se časem ztratí a vybledne a Any bude ořád stejně krásná holčička.
Držím palečky, ať jí to moc nebolí. A ať je stejně statečná u vyndávání stehů.
S tím ozkem to byla dobrá láška. :-D
Jana_k
Sakryš, vypadli mi některá písmenka. Teď to vypadá, že šišlám.
Jana_k
Okomentovat