Už několikrát jsem psala, že Jolanka se krásně rozmluvila. Joníka pořád vnímám jako nemluvku, kupodivu z toho nemám žádný problém, protože vím že to dožene, a v podstatě mi až tak neva, že tu nepřekřikuje jeden přes druhého.
Dneska mne ale dostal, dneska jsme si uvědomila, že Joník už krásně komunikuje. No musel mi to předvést na humorné situaci.
Ráno jsme se hned vypravili do Takka, kde jsme měla odložené věci na dnešní 30% slevu(to že jsme si včera myslela že je dnešek, tady rozebírat nehodlám). Pak nakoupit a pro obídky(to že jsme včera na objednané zapoměla a místo toho jak blázen vyvařovala svíčkovou i s domácími knedlíky taky ne).
Cesty autem vždy absolvujeme s nočníkem, protože Jojata ještě neumí čurat jinak. Takže u obchodu jsme je dala vyčurat na předním sedadle v celku v pohodě a bez následků.
Pak když jsme před jídelnou čekali, až budou obědy vydávat, Joly zvolala "lulu", takže jsme jí dala na nočníček a Joník samo musel taky. Po té jsem je zanechala v sedačkách v autě před dvěřma do jídelny a šla pro obědy. Hned jak jsem se vrátila ozval se Joníček.
"mama,Au Au pidi"
Hned mi došlo co se děje, bolí ho pindík. Jak jsme se rychle oblékali, protože venku je fakt kosa měl pindíka skříplého slipkama a ještě kalhotama nahoře. Prostě Joník mluví a máma je zase chytřejší, že ač si pindíka Joník natahuje jak žvýkačku a nemá s tím jediný problém, skřípnutí pindíka směrem nahoru gumou od slipu je zásadní problém :-)
Dneska mne ale dostal, dneska jsme si uvědomila, že Joník už krásně komunikuje. No musel mi to předvést na humorné situaci.
Ráno jsme se hned vypravili do Takka, kde jsme měla odložené věci na dnešní 30% slevu(to že jsme si včera myslela že je dnešek, tady rozebírat nehodlám). Pak nakoupit a pro obídky(to že jsme včera na objednané zapoměla a místo toho jak blázen vyvařovala svíčkovou i s domácími knedlíky taky ne).
Cesty autem vždy absolvujeme s nočníkem, protože Jojata ještě neumí čurat jinak. Takže u obchodu jsme je dala vyčurat na předním sedadle v celku v pohodě a bez následků.
Pak když jsme před jídelnou čekali, až budou obědy vydávat, Joly zvolala "lulu", takže jsme jí dala na nočníček a Joník samo musel taky. Po té jsem je zanechala v sedačkách v autě před dvěřma do jídelny a šla pro obědy. Hned jak jsem se vrátila ozval se Joníček.
"mama,Au Au pidi"
Hned mi došlo co se děje, bolí ho pindík. Jak jsme se rychle oblékali, protože venku je fakt kosa měl pindíka skříplého slipkama a ještě kalhotama nahoře. Prostě Joník mluví a máma je zase chytřejší, že ač si pindíka Joník natahuje jak žvýkačku a nemá s tím jediný problém, skřípnutí pindíka směrem nahoru gumou od slipu je zásadní problém :-)
1 komentářů:
A jak hezky se umí ozvat :-D Úžasné, jak těch několik slov, která batolátka zvládají, stačí k naprostému dorozumění...
Okomentovat