Nočníkový rozhovor...

Joník i Jolanka si sedají na nočníček, před odchodem na nádraží s Anetkou.

Já "Joníku drž si pinďu"

Joník zasune ruku do nočníku a chytí pinďu, Jolanka na něj koukne a udělá totéž

Já " Joly a ty tam držíš co?"

Jolanka "pipiku"

Joník " Já ci taky pipiku"

Bez pusy...

mi po dvou hodinách čekání na zpožděný autobus, utekla během doby, kdy jsem šla naložit kufr. Vysmátá jak lečo, spokojená a natěšená i rozjívená.

Ráno jsme objely pár zubařů, aby jí bolavý zoubek opravile jedna místní moc hodná paní zubařka. Měla prasklou plombu a ta jí tlačila do dásně, proto ta bolest. Tak snad už jí to nebude zlobit.

V 14:00 se konečně dočkala a vyrazili jsme na autobusové nádraží. Plánovaný přijezd autobusu byl v 14:30 a slavnostně dorazil v 16:30 děti do něj naskákaly neskutečnou rychlostí, bylo i pár sloziček u některých, ale ve skrze to bylo loučení veselé. Tak snad si to v Lučkovicích užijou a paní učitelky to s nima zvládnou.

Všech pět švestek...

jsem jí zabalila. No balilyjsme s Any, zítra odjíždí na svou první školku v přírodě. Těší se, ale taky se bojí. Vysvětlilajsme jí, že když bude mít nějaký strach obavu má jít za paní učitelkou, že jí to vysvětlí nebo pomůže. Těší se, že bude s holkama spát ale týden je rpý dlouho, no uvidíme, zda odjede. Neb jak to už tak u nás bývá, nic není jednoduché...

před chvíli plakala v postýlce, bolí jí zoubek, již s plombičkou. No ráno nás ještě čeká zubař. Snad jí to pomůže, ted dostala nurofen a šla spinkat. Tak držte palečky ať zoubek dobře ošetří a ať zvládne odjet.

Copak to asi je...

Už to tu nějakou dobu máme, J8 to chráním vlastním, tělem a doufám že do 10.6. uchráním. No prozatím i pomáhá nejvíc to počasí, děti na zahradu stejně nemužou, ale až začne být hezky teprve to bude boj.

No uvidíme :-)

Zpoždění..

ne velké, ale mají. 14 dní zpoždění. Další výhoda blogování. Stejně jako loni i letos již kvetou, krásnými modrými květy a žlutým středem.

A kvete i sposta jiného, strašně ráda pozoruji jak se květy prolínají, jedny kvetou druhé odkvétají a další už pučí. Prostě tahle krása za tu dřinu stojí. Už se moc těším až zase budu fotit první jahody(loni 30.Května.) hrášek( 20.června) motýlky, kopretiny (10.června) atd.


Vubec při tom listování blogem zpět si člověk uvědomí jaký je ten život kolotoč, a prostě se točí ...

PS: 25 června 2009 píšu o povodních na moravě, no ani ne po roce je to tu opět a v daleko větší míře :-( opět mohu jen říct JE MI TO MOC LÍTO!!

Anetky oslava...

V sobotu jsme se sešli celá rodina, teda až na malé marodné vyjímky. Anetka si užila oslavu, měla malé vánoce. No nadšení veliké, už se tolik nestyděla, dokonce sfoukla svíčky a nechala si popřát, jen tu leklou rybu místo ruky jí budu muset vysvětlit. No a večer jsme jí vzali s tátou na Muzejní noc do knihovny stala se malým knihmistříkem a úpak si prošla stezkou odvahy, kde Lucka hrála "posedlou"

Anetka se bála jen trochu, neb věděla, a nejvíce jí zajímalo zda to Lucku bolí jak je přivázaná. Pak jsme ještě zašli na radniční věž na vyhlídku. No poprvadě jsem tam byla poprvé a pro mne trochu zklamání, nikdy jsme si vlastně neuvědomila jak ta Ostrava vypadá.

Dortová sezóna...

Přesně tak si právě připadám. Prožívám každoroční dortovou sezónu. Včera, když jsme dělala dort pro mého taťku, na dnešní oslavu kde se bude slavit taky Anetka. Anetka s babí řešila, že pro ní dort nedělám. Na babiččin nadhled v podobě věty "tak Tobě máma určitě koupí" odpověděla jasně a zřetelně TAK TO BY MÁMA NIKDY NEUDĚLALA. A to je moc milé ne :-)

tak tady máte ty dnešní výtvory, Anetky dortík jsme dělala až večer, aby byl pro ní překvapením.

PS: Doufám, že děda se dnes dívat nebude a babička mu to případně neukáže :-) Díky