středa 31. prosince 2008

365 - den 133.


Silvestr. Letos jsme díky nemocem vynechali naší každoroční silvestrovskou procházku po vánoční Praze s cílem na Staroměstském náměstí. Neměli jsme šašlík, trdlo ani svařáček. Ale i přesto ten byl ten večer velmi příjemný. Nejdříve jsme měli oslavu s Any bouchli jsme dětský šampus, jedli chlebíčky, tancovali a vystřelovali pár světlic. Any se stejně jako loni bála takže utekla domu za okno. loni tambyla sama, letos koukala i Jojátka.

Po uložení dětí jsme si udělali fondue a celý večer proseděli u stolu a diskutovali o všem možném, byla s námi i Lucka, vzpomínali jsme na babičku, na to co rok přinesl a odnesl a bylo to fajn,(a já konečně vyfotila adventní věnec v akci, až včera jsme poprvé zapálila i poslední dvě ze čtyř svíček). Po přípitku a diskuzi nad možností gospelové úpravy státní hymny jsme se šli kochat ven a dovystřelit zbylé světlice. Takže Silvestr v poklidu, ale příjemně.

úterý 30. prosince 2008

365 - den 132.


Tak Jolančino stanoviště a rozdíl mezi pohybivostí Jolanky a Joníka. Oba dva tráví spoustu času u zábrany mezi kuchyní a obyvákem. No doufám, že nepřekonatelnost zábrany dlouho vydrží :-)

pondělí 29. prosince 2008

365 - den 131.


Náš návrat domů se v podvečer poněkud zdramatizoval. Já koupala Jojata a Any si uklízela a chystala se na spaní, když vše hezky zvládne měla slíbenou hru na počítači. No a k té se rozběhla s takovou radostí, že zakopla nevíme o co a hlavou trefila hranu zdi. Rozsekla si čelo tak že má 3cm díru do hlavičky. Jeli jsme do Motola na šití. Když jsme se Any cestou snažila kontrolovat zda neztrácí vědomí nebo nemluví z cesty vypadlo z ní toto:

" jsem se tak bouchla, že mi málem vypadl mozek"

No rozhovor se stočil k tomu, že když ví jak se jmenuje, mozek jí v hlavě zůstal a to je prostě fajn. Šití zvládla tak, že jsem nejen já, ale i pan dokrot i sestřička neskutečně zírali. Ani jedna slzička, ručičky měla přivázané uplně zbytečně, protože se bou ani neškubala a celou dobu si se mnou a sestřičkou krásně povídala o tom co jí a Jojátkum donesl ježíšek. No měla slíbenou odměnu když to zvládne, takže tu si 100% zasloužila.

Nicméně se za svou novou ozdobu tak stydí, že fotit se teda nedá, takže jen lehký profil.

Dodatek: dnes 3.1.09 se Any nechala vyfotit v celé nálepkové kráse, dodnes náplast drží, tak vůbec nevíme co nás pod ní čeká.

neděle 28. prosince 2008

365 - den 130.



Tak dnes cestujeme domů. Poslední zastávka letošních Vánoc je u "staré bábi"(Martinova babička) v Brně. Věkový rozdíl Jolanky a babičky je necelých 86 let!

sobota 27. prosince 2008

365 - den 129.


Jedno ohlednutí, hrdý táta mezi svýma holčičkama. Pořád jsou tyto dny náročné děti i my jsme se stále nevykřesali ze všech nemocí. Ale zítra jedem domů snad nám domácí prostředí prospěje a budem brzy fit.

pátek 26. prosince 2008

365 - den 128.


A dárkování pokračuje. Joník v zaujetí dárků. A že jich letos opět bylo. No bude třeba doma udělat menší čistku.

čtvrtek 25. prosince 2008

365 - den 127.


Na první svátek Vánoční jsme byli pozvání k mojí babičce na oběd. Protože ale děti byly stále nemocné jeli jsme s M. jen na odpolední návštěvu a všechny děti nechali v Bartovicích. Babička do nás klasicky pořád něco tlačila a nechtěla se fotit :-) tak tady je jedna ulovená fotka :-)

středa 24. prosince 2008

365 - den 126.


I přes všechny útrapy, vysílení, záchvaty kašle, kontroly dětí dávkování léků se to nakonec povedlo. Aspon myslím, že Štědrovečerní večeře byla klidným počinem v neklidné době boje proti bacilům.

Any i přes teplotu byla nadšena z hromady dárků, Jojata krásně přizvukovala večer proběhl nad očekávání krásně.

Veselé vánoce 2008

úterý 23. prosince 2008

365 - den 121.-125.


Tak takhle se přeměnil barový pult v těchto dnech. A to zdaleka nebyla celá výbava ,doslova pro přežití. Lehli jsme. Zdolal nás nějaký bacil a to tak řádně, že jen Joník zůstal bez teplot a antibiotik. Nejdříve lehl táta doma. Já jsem uspěšně převezla bacil do OVA a a lehla taky, pak babi, děda, Any a nakonec Joly. Všichni jsme se potáceli v 40°C horečkách brali antibiotika a ládovali se léky na horečku, dávaly zábaly a prostě byli jsme rádi, že zvládneme jen to nejnutnější. Takže letošní vánoce byly o tom, že jsme se si ce ne zdraví, ale nakonec všichni u toho vánočního stolu sešli.

Tak nesmím opomenout, že budem rádi když se u toho příštího štědrovečernho stolu ve zdraví sejdeme.

čtvrtek 18. prosince 2008

365 - den 120.

Jolanka leze. Video video

středa 17. prosince 2008

365 - den 119.


Pečeme. Dnes není můj, den. Martin je nemocný a daleko. Nemůžu mu pomoci, jsem tu s děmi a nemohu je tu nechat. Navíc i mi není nijak extra dobře. Ve školce se objevila spála, no doufám že se Any vyhla a už jí nestihla. Tak v tom všem, jsme si den zpříjemnili pečením. Linecké to má Any děsně ráda. Krásně provonělo dům a zvedlo trochu náladu. Snad bude brzy lépěji všem.

úterý 16. prosince 2008

365 - den 118.


Jolanka leze. Trochu jí v tom pomáhá lamino, ale regulerně střídá nohy a ruce, jde jí to dobře protože po laminu jí ty nožky kloužou. No uvidíme co bude dělat doma na koberci.

pondělí 15. prosince 2008

365 - den 117.


Dnes jsme zase cestovali. Tentokrát jen já s Jolankou a Jonáškem. Anetka už na nás čekala s babičkou a dědou v Ostravě. Jeli jsme bez kočáru, jen v autosedačkách pendolínem a cesta proběhla celkem v pohodě, Joník i Joly byly nadšeni, když mohli kopat do stolečků a Jolanku dost bavily moje časopisy, takže je stihla "přečíst" dříve než já :-).

Ještě si neodpustím, takovou příhodičku matky dvojčat. Jela jsem pendolínem, schválně jsem si koupila první třídu, protože tam až na vyjímky(den před svátkem) bývá prázdno. Takže jsem se nemusela bát, že nebude pro obě Jojata místo. Takyže jo, v celém vagónu jsme seděli jen my a ještě jeden pán na druhém konci. Když přišla paní průvodčí a zkontrolovala mi jízdenku a osazenstvo, napomenula mne, že když mám takhle jakože dvě děti, měla bych mít aspon ještě jednu místenku pro ně, že kdyby bylo plno tak aby měli kde sedět, no je pravda ,že autosedačky jsem měla na sedačce, ale kdyby bylo plno mohly by být klidně na zemi, no já teda, že si teda tu druhou místenku, koupím, tak velkoryse řekla, že teda jako dnes to nebudeme řešit, ale pro příště. To vše jsem brala, myslela to nejspíše dobře, ale co mne dostalo, bylo to, že hned utíkala za servírkou nahlásit jí, že občerstvení mi má dát jen jedno, no asi paní ještě nemá děti, neb ty jejich hotové bagety takovým prcouškům, fakt asi ještě nikdo nedává. No popravdě byla jedna z mála která se nad Jojaty nerozplývala, jak jsme zvyklá, možná to mne trochu zarazilo, holt si musím zvykat i na negativní projevy.

neděle 14. prosince 2008

365 - den 116.


Poslední dobou mám pocit, že Anetka je děsně šikovná, ne že by neměla být po kom, ale pomalinku to vypadá, že všechny ty kroužky(snad vyjma plavání) jí neskutečně baví a jsou vidět i nějaké výsledky. Na flétničku už zahraje pár tónů, z angličtiny umí pár slovíček (i hlavně díky filmu Mamma Mia), v keramice udělá takovouto krásnou rybičku. A když pozoruji to její zaujetí při tvorbě dalších věciček, tentokrát je to panenka do kočárku, který vidíte v popředí, jsem ráda, že to vše Any může absolvovat. A doufám, že jí to dlouho vydrží.


sobota 13. prosince 2008

365 - den 115.


Jíme v židličkách. Už mě to jejich předklánění a vyklánění z lehátek přestalo bavit, tak jsme se donutila a snesla z půdy druhou židličku a od dnešního dne jíme jako velké děti hezky v židličce :-). Jolanka je vysmátá a Joník nadšen, že u jídla může bouchat do stolečku.

pátek 12. prosince 2008

365 - den 114.


Sněží, už od večera krásně a hustě sněží. Sníh zakryl vše co se dá. A umí i udělat hezký závěs, abychom si navzájem nekoukali k sousedům :-)

čtvrtek 11. prosince 2008

365 - den 113.


Židličky v klíčku, po našem zásahu. Katce se povedlo z Hostivické školky získat si 30 dětských vyřazených židliček. Všechny byly hodně zašlé a oprýskané, tak jsme se rozhodli, že jedno maminkovské čtvreční odpoledne věnujeme jejich zkrášlení. No myslím, že se nám to povedlo víc než jsme všichni očekávali. Už se těším až se budou děti dohadovat, kterou chtějí :-)

středa 10. prosince 2008

365- den 112.


Flétnistka. Každou středu má Any flétničku. Dnes přidaly už třetí prstík. Prozatím jí to baví, ikdyž trénovat se jí moc nechce.

úterý 9. prosince 2008

365 - den 111.


Mrazíky, jak říká naše Anetka. Prošla jsme celou zahradu, byly všude, ale tyhle mi přišli nejzajímavější. No už aby napadl sníh a zůstal.

pondělí 8. prosince 2008

365 - den 110.


Jdu uložit Joníka a zacházejí sluníčko s věží našeho koestela, udělalo krásnou atmosféru. Tak šupky hupky pro fotáček. A máte jí tady.

neděle 7. prosince 2008

365 - den 109.



Druhá Adventní neděle. Letos jsem nestihla zapálit adventní věnec o první Adventní neděli, ale až během týdne následujícího. Měla jsem k tomu ale zásadní důvody.

Můj první "věnec" se vypaloval do své krásy. Výsledek mého každostředečního karamičení vidíte sami, ve skutečnosti modrá není až tak modrá, ale myslím, že na svoji nezvyklost se docela povedl.

A druhý klasický adventní věnec jsme dělali ve čtvrtek v Klíčku. Takže vidíte naše dva věnečky, které už u nás doma svítí.

sobota 6. prosince 2008

365 - den 108.


Tak jsem konečně vyfotila zastřešení v celé jeho kráse. No musím říct, že se líbí nejen mi, ale všem okolo také, takže musím konstatovat, že to táta krásně vymyslel :-)

No ještě to není úplně hotové je třeba dodělat klempířinu a položit ještě jednu krytinu, ale to jsou věci které nejsou vidět :-) No mám epřislíbeno, že po 10. lednu to snad dodělají, což je klasika hotovo mělo být zhruba do konce října.

No a taky musím napsat, že dnes jsme měli vítání občánků. Takže Joník i Jolanka jsou řádnými občany Unhoště. Fotky budou prý ve středu, nechali jsme se vyfotit profesionálem, tak snad bude co na blog dát :-)

pátek 5. prosince 2008

365 - den 107.

Dnes chodil mikuláš s čertem. No a já jako správný fotogragraf chtěla ulovit obrázky tak akorát napnuté a vystrašené Anetky. Jenže jak to tak chodívá, občas se i baterky vybijí. No což nakonec bych stejně nic nestihla vyfotit, neb jsem držela Jolanku s Jonáškem a ještěk tomu Any, která měla opravdu respekt a trochu se i bála. Mikuláš přesně věděl, že kňourá a kouše si nechty, ale taky že mamince pomáhá a je hodná na Joníka a Jolanku. Takže čert si jí nevzal za příslib, že nechty už si kousat nebude a za vzorově zazpívanou písničku.

"Cibcib cibulenka,
mak mak makulenka,
když jsem byla malinká chovala mne matinka,
a teď už jsem veliká, musím chovat Pepíka"

No ještě že to nezměnila na Joníka, to by jsi všichni mysleli, že doma nic jiného nedělá :-)

No strejda Jirka nám to i natočil tak snad dodáme aspoň to video :-)

čtvrtek 4. prosince 2008

365 - den 106.


Dnes jsme mimo jiné s Any navštívily vernisáž výstavy "Cesta Mráčkového dráčka". Prodejní výstava obrázků dětí ze soutěže cesta mráčkového dráčka (http://www.cestykdetem.org/cesta/index.html) jejíž výtěžek půjde na výtvarné potřeby pro děti do našeho RC Klíček. Obrázky jsou tam moc hezké a s tátou si tam snad také nějaký vybereme.

Na výstavě bylo možné vyzkoušet si tvorbu "medových svíček" Any byla nadšená a moc jí to šlo, neskutečně jí to zaujalo a vyrobila hned tři. Prní s mou pomocí, druhou na přání tety Katky pro Terezku a třetí pro tetu Lucku, za to, že hlídala Jojátka.

středa 3. prosince 2008

365 - den 105.


Kde je? Kde je, to malé dvoukilové miminečko. Na jednu stranu mám hroznou radost, že je tak šikovná a sama se takto krásně posadí, na druhou je mi líto, že ten čas tak strašně letí. Mám pocit, že si těch sluníček ani nestihnu užít auž mi utečou. Možná, protože je to prostě naposled, je mi to, o to víc, líto.

úterý 2. prosince 2008

365 - den 104.


Tak tento kaktus, přemohl Jolanku. Během chvilky co jsem venku přebírala Any od sousedů(tak 5 minut, neb se ještě vracela pro pitíčko) Jolanka dolezla ke katktu a ten na sebe nějakým způsobem zvrhla a pak s ním na zádech popolezla tak, že vysypávající se hlína udělala asi metr dlouhou čáru :-(

Jolanka má poškrábané zádička a pár škrábancu ve vláskách :-(

No kaktus bude odejit, jen zatím nevím kam.

pondělí 1. prosince 2008

365 - den 103.


Tak po dlouhé době opět jedna moje fotka, tentokrát s váhově nejmenším členem naší domácnosti.

neděle 30. listopadu 2008

365 den 103.


Nekvalitní fotka, neb prostě v té rychlosti to jinak nejde. Jolanka a její první odvážný polosed :-)

sobota 29. listopadu 2008

365 - den 102.



Dnes jsme byli s BCčkem a Terezkou v divadle Viola na představení Ententýky. Bylo to moc hezké sedí se u stolečků(kdy se poštěstí sledovat divadlo s vinikající horkou čokoládou :-)) a je to hodně komorní a kontaktní. Celý program byl měsících v roce a tom co znamenají. Začalo to nám dobře známou písničkou 12 je měsíců v roce od Hradištanu pana Pavlici a celé to bylo užasné, děti dostávali hádanky, zpívaly, hráli na hudební nástroje(kamínky), poslechli si několik pohádek a zakončili to užasnou písničkou.
Čáry máry ententýky poletíme do afriky.

Byly jsme všichnimoc spokojení a určitě se do Violy na dětské představení ještě vypravíme.

Fotky nejsou nic moc, neb nevím kde se tlumí blesk :-( a stativ jsem teda neměla.

pátek 28. listopadu 2008

365 - den 101.


Paparazzi. Tak přesně tak si poslední dobou připadám. Vyfotit ty naše zlatíčka je docela boj, jakmile zmerčí foťák láká je ten a prováděnou činnost ihned ukončí. Dnes se mi to povedlo hned dvakrát. Jednak vyfotit celou trojku v sourozeneckém souznění, se mi snad ještě nepoštěstilo.

No a pak Jolík, dělá neskutečné pokroky ve fyzickém vývoji, dnes pomalu přicházela na princip lezení (výměna nohy a ruky) a takto na špičkách zkoušela levitovat netuším z jakého důvodu. Joník jí jen pozoruje a pomalu se snaží dělat totéž, začínám se bát brzy bude Jojat plný dům.

čtvrtek 27. listopadu 2008

365 - den 100.


Wow a je tu 100. No, když jsem zakládala nevěřila bych, že se toho blog "dožije".
Slušela by mu nějaká hezká oslavná fotka, například ohňostroj,nebo nějaký oslavný efekt. No vkládám krásu podzimní zahrádky :-) Na svičku se zkusím vrhnout večer, pokud bude chuti a sil :-)

středa 26. listopadu 2008

365 - den 99.


Šel z domu. Konečně jsem udala starý dvojkočár co jsme měli na zahradu, Jojata už v něm nebývají a tak tu jen překážel. Bojovka začla skládáním, ale po asi 15 minutách pokusů, telefonátu s Silvinkou, jsme to dala a kočár složila. Poté nastal další problém vložit ho do auta tak aby se vešel i podvozek od Janéčka, neb jsme kočár vezli do Prahy cestou k dr. No opět jsem zvítězila a místa kupodivu ještě spousta zbylo, blahořečím naše velké auto :-) Jo a kdyby to někoho zajímalo to co jsme za něj utržila jsem obratem nechala v lékárně, začínám mít pocit, že jsem objevila nový sport, aneb kdo tam nechá více :-(

Jinak hlášení od dr. ve výtěru z nosu byl jednak streptokok a ještě jedna potvůrka, takže mají všichni tři Biseptol, tímžto se nám začíná povážlivě kývat ortel nad příštím víkendem, kdy máme jet na mikulášskou na šumavu :-(

Jo a ještě už i Joník má obě jadýrka, a na kyčle už nemusíme :-)

úterý 25. listopadu 2008

365 - den 98.



Anetka je nemocná a je doma, při koukání na kouzelnou školku se rozhodla že Fanynce a Františkovi pošle obrázek. Pak chtěla ještě napsat i vzkaz, tak jsem jí to předepsala a ona takhle vzorově obkreslila, přidala i nějaký malůvky :-)

pondělí 24. listopadu 2008

365 - den 97.


Dnes je to jen momentka, sedící k výroku neuroložky, neb naplánované a myslím i hezky provedené koupací fotky, jsem se nakonec rozhodla nezveřejňovat.

Teď zpráva od dr:
Jolanka je vůči svému korigovanému věku o fous popředu.
Joník na chlapa tak nějak v normě :-)

No a máme jim dávat překážky, aby z plazu šli na 4 a lezli, to je prý ta nejlepší rehabilitace, která existuje .-) No a když jsem je oba chtěla připravit na koupání, náš lehce líný Joník zahlédl za Jolankou ubrousky, ani jsme se nenadály a už si to šinul přes Jolanku (překážku) k cíli, takže už víme jak ho motivovat :-)

neděle 23. listopadu 2008

365 - den 96.


Minutu po dvanácté, ale pár hodin před sněhovou bouří, jsem zvládla zazimovat pampovou trávu. Chudinka takhle se sklonila před paní zimou, uvidíme zda to do jara přežije.

Jinak Joníkovi jsem objevila druhý zoubek, tak má obě dolní jedničky,ostré jak břitvičky :-)

sobota 22. listopadu 2008

365 - den 95.


Joníkův úsměv, tak stejný a dnes přeci jiný :-)

Jojo je to tu, Joník má první zoubek, prozatím ho vyfotit nejde, ale o tohle se prostě musím podělit. No a bonus, našla jsme ho já, takže už mám nový rolák a triko :-)

pátek 21. listopadu 2008

365 - den 94.


Stále není hotovo, dnes tesaře od práce vyhnala sněhová vychřice. Tak jsem s chutí hned využila toho, že sníh škvírama neproleze a Jojata na cestu k dr. naložila hezky pod střechou. Když jsem se vrátila po sněhu ani památka a takto na novou část svitilo slunce, jen ze škvír ve střeše(ještě není pokrytá krytinou) mi na oplátku kapalo až za krk :-)

U dr. jsem se dověděla to co vím dávno "Jojata nejsou ani nemocná, ale ani zdravá" jsou zahleněni, tak jsme dostali pořádné kapičky a taky čekáme na výsledky výtěru z nosánku. Očkování se boužel opět odkládá, při odchodu jsme dostali příkaz "příští týden musí být zdraví" jinak nám hrozí, že se třetí očko prošvihne a bude je čekat celá serie znovu :-(

Jinak hlášení z 8měsíců:

Jolanka 7,7kg, 72cm délka, 45cm obvod hlavičky a hrudníčku a je na 4 a plazí se.
Joník 8kg, 72cm délka, 45cm obvod hlavičky a 47cm obvod hrudníku, plazí se na 4 ještě není.

čtvrtek 20. listopadu 2008

365 - den 93.


Výbava na dnešní noc. Jo už je to tak, Jolanka má zase teplotu. Pořád se nás ty virozy drží, mod "asi zuby" hledám denně a pořád nic. Zítra jdeme k dr. tak uvidíme.

středa 19. listopadu 2008

365 - den 92.

Kresby přirody. Přijde mi užasné c dovede. A když tak koukám z okna a na mušle a z okna, napadá mne jediné " já chci léto!!!"

úterý 18. listopadu 2008

365 - den 91.


Hromada dřeva. Tak tu máme teď na zahradě a čeká. Pamalu, jen velmi pomalu se díky práci tří řemeslníku mění v zastřešení terasy a parkovácího stání. Ale už se moc těším až to bude hotovo a já si i za deště dám na terase čajíček a budu koukat kolem sebe. Nebo, až za děstě nebudu totálně mokrá než naložím celý ten náš cirkus do auta.

pondělí 17. listopadu 2008

365 - den 90.

Ulovila jsem ho v akci, sice minimální ale zdařilo se. Jinak tedy s téměř 100% pravděpodobnosti v okamžiku vytažení foťáku zaujme pozici prdím na To mámo. video

neděle 16. listopadu 2008

365 - den 89. Joník se plazí.


Joník se plazí. Hodně mu v tom pomohlo lamino, zjistil že to jde a pak se divil, když mu to na koberci nešlo. Takže díky laminu hodně, hodně dohnal Jolanku, ta mí sice lepší styl, je už dávno na všech 4, ale lozit se učilajen na koberci, na laminu byla maximálně nadšená, jak to jde hladce.

sobota 15. listopadu 2008

365 - den 88.

Dědeček vyrobil Any domeček. Nikoliv však domeček pro panenky, ale domeček pro Any. Any si nakreslila okna, dveře, komín, přidělali světlo, dokoce satelit(poklička od hrnce) a rádio(funkční). Takže pak už zbylo jen se nastěhovat. Já jí pomohla přidělat závěsy do oken(utěrky) předali jsme koberec jako chodník k domečku, prostě super zábava. Any byla nadšená a myslím, že už se tam zase těší.

pátek 14. listopadu 2008

365 - den 87. smogoslon


Ostrava.

Nevím proč jsem si myslela, že doby "vidím co dýchám" už jsou pryč.

Jojata s Any jsme poslali na procházku s babičkou a dědou a my vyrazili sami po místních zákoutích. Nejzajmavější se nám zjevilo na obloze. Holt obnovení provozů v hutích a podobných je nepřehlédnutelné, bohužel.

čtvrtek 13. listopadu 2008

365 - den 87. Jolanka se plazí

video

Když jsem včera psala jak se Jolík snaží netušila jsem že se dnes budu opakovat, dnes to nebude fotka, ale video. Jolanka se rozplazila snaží se stačí uvidět něco zajímavého. Zkouší i lézti po 4, ale nejde ji koordinace rukou a nohou takže zkončí na tlamičce. video

středa 12. listopadu 2008

365 - den 86.


Dnes jsem ráno jela do servisu Citrouškovi pro zimní kola, využila jsme toho, že Lucka ještě nechodí do práce a všechny děti nechala s ní doma. Zůstala i Any, nešla do školky protože je dost nalomená, tak ať se jí to nerozjede. Když jsem se vrátila domů, čekal na mne takový krásný obrázek. Lucka Any vedle nakreslila i popisek a ona jej opsala. Je to moje šikulka, mám z ní občas i radost(když zrovna, nedržkuje, nezlobí, neodmlouvá nebo nekňourá :)).

úterý 11. listopadu 2008

365 - den 85.

Zaujetí naší slečny, je očividné, když jí něco takhle zaujme nepřestane dokud se k cíli nedostane. Doteď to měla jednoduché, pomalu jí ale začínají horší časy. Joník, už to zvládl taky sudy sice neválí s Jolančinou grácií, ale jde mu to už dobře. Jolanka se dle Lucky občas i přitáhne plazem dopředu, ale já jí ještě neviděla. Nepotřebuje to, postupně systémem otááčení a válení se dostane kam potřebuje. Joník má více nakročeno k plazení, tak uvidíme. Dnes jsem koukala do Anetky knihy, jak na tom byla ona a Jolanka s ní drží korigovaně krok, Joník je o fous zpět, tak uvidíme, zda Jojata taky "utečou roku"