Návrat

Sobotní ráno se probudilo do krásného slunečného dne, vůbec se mi domů nechtělo, ale co už všechno jednou zkončí a zase něco nového začne. Takže jsme zabalili a vydali se na cestu domů. Cesta proběhla v pohodě a doma nás vítal tatínek s výborným obědem i s moučníkem, asi se mu už moooc stýskalo.

A babičce děkujeme ta to, že s náma podobný akce hodlá s nadšením provádět, za rok snad také zopakujeme :-)

Židovská synagoga očima Anetky

Dneska jsme měly objednanou prohlídku Hartmanické synagogy. Dost mne překvapilo jaká rozsáhla expozice o mistních událostech židovských i pohraničních. No díky všudy přítomnýcm Jojatům, jsem se nemohla ani vše prohlédnout, ale jednou až čas bude ráda bych. V synagoze fotila jen Anetka a povedly se jí některé zajímavé fotky.

Večer jsme se šly s Any rozloučit s Hartmanickou sjezdovkou a daly jsme si večerní lyžování, a na závěr horkou hrušku a jablko a langoš. No bylo tu fajn, snad se nám zítra povede v pořádku dorazit domů.

Mamika, babika, Aneka, mimika...

Joly začala zdrobňovat :D, krom toho mluví ve větách, respektive používá jednu 3 slovnou větu
"tady je ...(auto, hami, babi atd.)"
no a používá dvouslovné věty jako
"auto brrr" "hami tady"

Dneska při jízdě v navátém sněhu na sjezdovce, místy bylo naváto až ke kolenům, místy vyfoukáno téměř na základ jsem si říkala, že moje blogování posledních pár dní může někdo brát jako podrobné hlášení o stavu Hartmanické sjezdovky.

Tak dnešní hlášení... čerstvý sníh, ale naváté závěje, takže z mého pohledu dost náročné lyžování, z pohledu Anetky, úžasná záležitost a perfektní příležitost jak projíždět hromadami sněhu v těch nejexponovanějších částech sjezdovky. Jako je zvláštní pozorovat její chuť jezdit bud na mírnější stranu nebo hezky přímo tou prudší částí. Mě to rozum nebere, ale já bych jezdila přesně obráceně, no ale hlavně že jí to baví, že.

Cirkumzenitální oblouk...

Dnes jsme se probudili do krásného slunečného dne. Takže hned ráno jsem vytáhla foták a fotila jak sluníčko pomalu prosvětluje zasněženou zamrzlou krajinu(tady teda bylo jen cca -13°C) Dopolko jsme s Any strávily na svahu a po O se vydaly znovu protože sluníčko bylo užasné, sjezdovka vzorově upravená prostě paráda.


No a odpoledne jsem vytáhla foták podruhé, objevila se tu na obloze zvláštní duha. Prostě ač nepršelo byla tu ne úplně klasická, ale byla. Ted večer jsme si zagooglila, a řekla bych, ře jsem si zase připoměla věci, které do mne měli potřebu tlačit už na vysoké. Jde o Halův jev. AKonkrítně tedy jde o cirkumzenitální oblouk, který nevzniká na dešti ani za deště, ale na ledových krystalcích typu Cirrus a Cirrostratus. V zimě se můžou krystalky vyskytnout i v přízemní vrstvě vytvářejíce tak neskutečnou podívanou v podobě mnoha lesknoucích se krystalků jako diamanty.

Zimní sporty počtvrté..

Tak tento sport Any ještě nezkoušela a já předpokládala, že ještě dlouho zkoušet nebude, ale v odlehčené formě jej vyzkoušela už dnes a tatínek by měl jistě radost.

Jinak dnes si Jonášek užíval v prašanu, válel se prohrabával ani sníh v obličeji mu nevadil. Jolanak kňourala stejně jako včera, takže žádná změna.

Dnes bylo zajímavé počasí, po celé republice jsou prý velké mrazy, my teda nemáme teploměr, ale nepříjde mi že je míň jak -5°C zataženo a pošmourno, stromy jsou oblepené zmarazky a v podvečer se snažilo sluníčko dostat skrz tu šílenou clounu, moc se mu to nepovedlo, ale obrázek vykouzlilo krásný.

Koulelo se koulelo, zelené ...

Při dalším objevování a zvykání si na sníh, Joník objevil úžasnou zábavu. Válí sudy z kopečka, chvílema se sice diví, že mu to nejde, když se zrovna snaží koulet do kopce, ale když chytí ten správný směr, jede s úsměvem jak upadnutý váleček :D

Jolanka stále sněhu nepřišla ani pídí na chuť, za to by pořád krásně šlapala do kopce a z kopce.

Dneska jsme s Any opět spouštěly vlek, nakonec na na svahu bylo tak 10. Babička s Jojaty za námi dorazily a díky tomu, že jsme jim nedala klíče od garáže hezky česky pěšky. Jsou to šikulové Jojata i babička, že to s nima zvládla.

Foto: poslední obrázek z videa natočeného dnes na svahu, Any pohled vystihuje to jak jí lyžování baví :-)

a pokud se mi odsud povede nahrát i video, uvidíte koulejícího se Joníka :D

Zimní sporty v podání Jojat poprvé...

Poprvé Jojata regulerně jezdila na bobech, ale u Jolanky vůbec a u Joníka nijak zvlášť velké nadšení se nekonalo.

Dopoledne jsme byli na sjezdovce s Any a tátou, a hezky si zajezdili. Za chvíli pro nás přišla babička s Jojaty a šly jsme domů na oběd, po obědě zasloužená siesta a pak to popisované bobování.

Jolanka sice krásně chodila do kopce, ale jezdit na bobech jí nebavilo vůbec. Joník zase nechtěl chodit vůbec, pořád si na boby sedal, aby ho někdo táhnul, vymysleli jsme zpusob sezení na 4 aby jsme ho z bobů nevyklopili tahem do kopce.

Špičák a mazačka...

Včera jsme se krom zápisu stihli přemístit opět po roce do Hartmanic. Takže jsme dnes ráno vyrazili na Špičák. Letos jsme sebou vzali i Any. Moc se těšila na sedačkovou lanovku, ale co jí čeká za sjezdovky jsme jí raději neříkali. Já se tak trochu bála, ale říkala jsem si, obloučky umí krásně, tak prostě v nejhorším odobloučkujeme až dolů.

No co Vám budu povídat, Any je mazačka a po pár prvních pidi obloučcích začala hezky jezdit jako mazák. Takže celý špičák navíc po červené sjezdovce zvládla dohromady 6x. Pak už bylo vidět že má unavené nožičky tak jsme toho raději nechali, dříve než by se stal nějaký karambol. Po prvních dvou jízdách jsme si dali polívku a Any teda párek v rohlíku, no jenže já se nepoučím, a nevím proč jí nekoupím rovnou rohlík s kečupem, neb párek ona prostě nechce.

FOTO: Martin a jeho miláček :D

Přijata ...

Jako začínám chápat, co jsem slýchávala od mých rodičů

"My nestárneme, to stárnou děti"

Jako, jak je možné, že jsem jako mý rodičové

"Já nestárnu, to naše děti stárnou"

Nemám pocit, že by od narození Anetky uběhlo tolik vody v potoce, ale asi jo...

Dnes Any absolvovala zápis do školy, doprovodili jsme jí společně s tátou.

Moc nepřekvapila, dost se styděla, ale krom básničky(tu prostě nepřednesla) zvládla vše, krásně. Sice s nesmírnou dávkou nervozity, ale barvy, tvary, spojování písmenek, kreslení postavičky(jako nakreslila sebe v dokonalé podobě).

Takže od září jí začne další etapa života. No a nám rodičům taky!

Jak M. poznamenal, "zase se sem vracím". Ale tentokrát v jiné roli, z dnešního pohledu té těžší. Snad tedy obstojíme i jako rodiče školáka.

Další den...

Tak nějak žijeme běžnou zimu, je sice krásně, ale boj se sněhem je dost náročný, hlavně jízda s dvojkočárem v hlubokem sněhu, nebo břečce stojí za to. Ale ve své podstatě se mi zimní počasí líbí, no a když si díky němo posílím břišní svaly, proč ne, že aspoň "až se léto zeptá...." budu krásná do plavek :-)

No tak aspoň trochu přírody :-)

Pořád v akci...

Joníček, naprosto konsternovaný malou Majdalenkou.

Tak nějak od nového roku jsem pořád v sportovní akci, když nebruslíme, nelyžujem, nemám pilátes, nebo necvičím na stroji doma, vydáme se po snad sto letech na stěnu. Jeli jsme opět s Marcelkou a její rodinkou. Takže Any a Terezka, se nenudily, a nenudily se ani Jojata na stěně měli kamarády tak tam lítaly a skákaly na madracích. Jolanka se od okamžiku, kdy viděla Any s Terkou lézt na boulder a skákat dolů, drala taky nahoru. Joník pod převisem hlasitě žasl tak, že se všichni otáčeli co se mu stalo a pak smáli se, že má radost.

Dokonce i já jsem vytáhla lezky a překvapila sama sebe, neb jsem docela v pohodě dala 3+ a 4-.

Takže se těším, že si to brzy zase zopakujeme.

Zimní sporty potřetí...

Dneska za náma přijela příjemná návštěva a společně jsme jeli na rybník bruslit. Trošku nás překvapilo, že led byl celej rozšlapanej a nejspíše i popraskanej, takže jsme jen na kousku chvili bruslili, ale bylo to dle mého celekem nic moc. Vyzkoušela to i Terezka a na poprvé jí to hezky šlo. Poté jsme se přesunuli na kopeček a holky si párkrát sjely kopec, takže další zářez v zimních sportech.

No a vše jsme zakončili parádním pozdním obídkem. Prostě pohodová rodinná sobota :-)

Zimní sporty podruhé

Abychom ty zimní sporty neflákaly a náležitě si je užily, rozhodla jsem se s Any vydat do Chotouně. Cesta nám trvala hodinku, ale byla celkem v pohodě. Any se nejprve dost bála, takže první dvě jízdy proběhly v podání matka drží volně plandající tělíčko s očima vykulenýma strachy. Nicméně postupně si Any vzpoměla a nakonec jezdila sama a malovala krásné obloučky. Jsem ráda, už protože za chvili jedem do Hartmanic a tam je sjezdovka dost prudší, takže by to bylo dost horší. Jednou sama zkusila vlek ale po kousku upadla, takže tohle snad až v Hartmanicích.

Já jsem dost hotová jednak z držení Anetky a pak taky z tahání dvojkočáru na ke sjezdovce. Jojátka nejdříve spaly v autě a pak na nás hezky zpusobně koukaly a konverzovaly s Terezkou se kterou jsme se tam potkaly. Příště snad už si dá Terezka říct a pojede taky na velkou sjezdovku, aby holky mohly jezdit společně.

FOTO: z dílny Maci :-) já foták sebou měla ale nějak si neráčil vystoupit z auta...

Lepší skóre

Tak dneska jsme měli skóre lepší. Dokonce i dva body pro mne :D

Jolanka si sama od sebe šla sednout na nočník a vyčůrat a oba měli po spaní suchou plínku!!!

V nočníku zkončilo téměř vše co mělo a dokoce jsme pokřtili nočníček i v Klíčku.

No ale aby to bylo vyrovnanější, Joník mi počůral kalhoty na nohou :D a jedna loužička se tu taky objevila :-)

FOTO: Mrkvový koláč, co nevypadá že by byl zrovna jedlý uvidíme ráno

Večerníčková trojka

Odchycení u večerníčku :-)

Dnes jsme byli opět na bruslích. Začli jsme z lepšího konce, rozhodli se jet brzy a Jojata dát spát do kočáru. Takže ač se Joník vzbudil docela brzy bruslení jsme si všichni užili. Akorát Any spadla a bolí ji ruka, jako za mne bych řekla, že jí má jen naraženou nebo nataženou, ale uvidíme, teď dostala nurofen a šla spát.

K večeři jsem zašla pro pizzu a jak vidíte na fotkách chutnala všem a premierově i Jojátkum.

Zimní sporty poprvé

Tuto zimu první zimní sport. No v našem podání spíše parodie na sport. Výprava jak na severní pól a sportu docela poskrovnu. Na rybník jsme přišli až v době kdy už všichni pomalu odhcázeli a zima mi byla velká ještě než ti všichi odešli :D- Jako v bruslích už nemám ani vložku abych se do nich vešla, a chytře jsme si vzala ještě hrubou ponožku. No Any si naiopak hrubý ponožky nezvala, zato během oblíkání stihla Jojatum do vlasů naházela suché z narcisek a taky nejakou uschlou hlínu. Jako kam na to ten předškolák chodí...

Jojata celou tu chvilku chodila hezky po ledě a Any to kupodivu docela šlo, jako ještě nebruslí ale chodo odráží se docela slušně.

No tak ted jsme doma a ohříváme se svařákem od dědy z IKEA. Na zdraví :D

Loučení

Dny se pomalu prodlužují, Tři králové už prošli svou pouť (a k nám zase nepřišli, jako jak to mám Any vysvětlit, proč k nám nechodí a k babičce Evičce chodí) a přestože venku chumelí, Vánoce jsou prostě fuč.

Takže se loučíme s těmito Vánocemi a rušíme stromeček a světýlka. Uloženy hezky do krabic budou čekat zase na svůj čas.

FOTO: Naše nová vánoční hvězda z dílny tety Jaffi. Díky moc!!!

Joji, Any a Joi

Asi by se slušelo po takové odmlce napsat co ti naši lumpové všechno umí.

Takže z toho asi nejzásadnějšího(krom bezdudlíkování) bych řekla je do uši bijící změna.

Máme doma v Jolančiném podání Joji(ukáže sama na sebe, nebo na sebe kouká v zrcadle a volá Joji), Joi(Joník) a Ani.

V Joníkově podání máme Joi(Jolanka) a Ao, a auto, to je prostě v Joníkově řeči asi cokoliv. Jo a pak ještě halo dedo...

Obecně když řeknu jejich jméno řeknou "tady" a ukazují na svůj obličej.

Když něc chtějí hezky ručičkama poprosí, když něco dostanou občas řeknou joly "diky" Joník "dede"

Známá a dešifrovaná slova jsou mami(a), mamama, tata, deda, babi(a), auto, kouka(koupat), houpy, haji, dolu, ťapi ťapi, ham, mimi, hati(hači), tady no a samo nenene cožje speciálně Joníkův oblíbený výraz.

No a pak takové ty dovednosti jakože vlasy, uši, oči, nos, ruce nohy, pupík ukáží kde příslušnou část mají.

Skóre s pochybným vítězem

Hra na ZOO Any je v krabici za brankou Jojata mají zábavu.

Už před Vánoci Jojata chodila na nočník, někdy zustala bez plínky a někdy jí měla. Ale nanočník chodila vždy při přebalovaní, no chodila, sedla si. Někdy s větším někdy s měnším úspěchem.

Teď ve víru novoročních předsevzetí, nebo nevím čeho, možná silného pomatení mysli, jsme se rozhodla do toho obout. No a jak to dopadlo..

-Jedna počuraná sukně(ještě nenošená)
-dvakrát počuraný koberec
-jednou židle a kahoty od sednutí (jako z jídelní židličky Joník pomočil mou židly během doby kdy měl jíst a já si šla ohřát jídlo pro sebe)
-podruhé židle
-rozšlapaný bobek na koberci v předsíni
-a ještě jednou tátovy kalhoty(ha je nebezpečné nechávat je na zemi)
- jedna šílená matka

která vyhrála protože děti klidně oddychují v postýlkách a já se nejdu enchat ubytovat do Bohnic

Sněhová procházka

Je sníh takjsme vyhnala děti na mráz. No popravdě důvod byl ten, že tatínek s jejich svolením poslal dudlíky PA PA a oni po O nějak neusli a tatínek hezky odkráčel na stěnu takže protivky doma zůstali na bedrech mi.

Ale asi ty protivky fakt mráz vyhnal :-)

Jako Oba jsou bez dudlíku, měly ho už jen na spaní, ale spali krásně a mne se do oddudlíkování nechtělo M. v náboji nového roku rozhodl, že je čas...

Zdá se že mu to projde, dnes usli i po O.