neděle 28. února 2010

Nabitá neděle...


Dopoledne jsme měli sraz z holkama, a dětma v človíčkově. Bylo to fajn, Jolanka s Jonáškem i Any řádily v herně. A já dostala dárek, krásný užasný dvojčátka a holčičku kofoláčky zrnkáčky :-) Díky LUcko.

Odpoledne jsem jela s Any do divadla na Hurvnínka, no Any se líbilo, mě dost rušily ty špagátky od loutek :-) Holt už se asi nedokážu dívat na to jako příběh, ale řeším jak se ty loutky pohybují kde asi jsou vodiči a tak.

sobota 27. února 2010

Motorizovaná jednotka ...


Je krásné slunečné dopoledne, kdy sníh mizí přímo kosmickou rychlostí, uplně ideální na rodinou vycházku. Maminka teda rozhodne, že děti motorizujeme a vyrazíme. Any vytáhla kolo a Jojata odrážedla a jelo se. Užasný pocit vnímání jara, užasný pocit celé rodinky na procházce.

Prostě idylka:-) Až na to, že Any jezdí jak drak a miz ínám v okolních ulicích(má teda definovaný prostor kde může). Joly jede jak drak a Joník se vleče. Takže trochu chybí kontrolující jedny nohy a ruce :-)

No doufám, že se brzy rodině synchronizujeme

čtvrtek 25. února 2010

První jarní ...


procházka. No musím si přiznat, že Jojata v procházkách dost zanedbávám(holt kočár je kočár), dnešní počasí, mne ale přesvědčilo, že je třeba vyrazit ven, na to jejich toužebné "ťapi pati"

Šli jsme se sklem do kontejneru a zpět, a pak ještě blbli na zahradě, zatím co já jsme sníh z hromady hezky rozhazovala na vyhřátou cestu aby rychleji roztál.

No stihli se vymáchat v kaluži, Jolanka uvízla v bahně, Joník dvakrát spadl a nemohl se postavit, a nazávěr Joly stratila botu a chodila po zahradě v punčoškách. Joník objevil na zahradě kamínky, a s láskou si lehl na terasu a vybíral je ze sněhu :-)

Ale byli kouzelní.

středa 24. února 2010

Skryté poklady..


Tak se zdá, že paní zima, konečně vyčerpala všechny své síly, a pomalu nám sluníčko začíná vydávat zimou uvězněné poklady. Už jsme našli i koště které zmizlo, díky naší hodné dceři nzenámokde na zahradě. Ale jiné poklady se ukazují. Viz FOTO:-)

úterý 23. února 2010

Konspirace...


Jako, když už tam nemužou oba(Joníček se stále bojí, už se mu to sice povedlo a povětšinou zůstane strachy za deskou), Jolanka je tak hodná, že to Joníčkovi podá. Pozorovat je v tu chvíli ,jak si svorně rabují a pomáhájí je krása, až na ten nepořádek kolem.

Vubec spolu hezky komunikují. Podávají si hračky, hladí se když druhý brečí, donesou jídlo, pití a bombonek tomu druhému. No ale taky se umí hezky poprat :D

pondělí 22. února 2010

Po 8 letech...


Tak dneska je to přesně 8 let, co mám nový(dneska už starý) příjmení, dneska už mi to rodné příjde divné... Asi to tak má být.

No a tak si říkám, kdy jindy než dnes, bych si měla vyzkoušet své svatební šaty.

Tak jak v nich vypadám po 8 letech a třech dětech :-) ( no já vím že zhubnutá jsem čerstvě, ale i tak, mám fakt radost že do nich zase vejdu)

Jako jak já to dělám :D

neděle 21. února 2010

A ještě repete...


Aby toho nebylo málo, hned po oslavě ráno, jsme se museli šupitopresto vypravit zase domů. protože ANetky kamarád Vašík, slavi narozeniny a Any je pozvaná. Je to její velká láska, tak jsem jí to nemohla udělat abychom nedorazily.

Na oslavu přišel i kouzelník děti seděly jak přikované a moc si to užily.

sobota 20. února 2010

Velká oslava...


dědečkových 70 se nemůže obejít bez naší učasti, takže jsme včera absolvovali strastiplnou cestu mhlou a deštěm po náročném dni aby jsme u toho mohli být.

Bylo to příjemné a barevné :-)

Dědo ještě jednou VELIKÁ GRATULACE

FOTO: jsem ukradla segře z blogu(snad se nebude zlobit :-)), neb já foťák nechala doma :-(

středa 17. února 2010

Rabování..


aneb, s novými prostory, rozšiřujeme obzory.

Takže oba už ví, kde jsou schované piškoty a dobroty, já vím, že to dokola uklízím.

Takže oba už ví, kde se najde spousta zajímavých věcí, já vím, že to dokola uklízím.

Takže oba už ví, že na varné desce blikají světýlka, já vím kde dětskou pojistku nastavím(jen si vzpomenout, že.)

Takže oba už ví, jak si máma vykřičí hlasivky, a já vím, že bych to dělat neměla, ale...

a už padla i lednice, a to jde taaak těžko otevřít, ale to ham ham ham má asi velkou sílu...

pondělí 15. února 2010

Žárlivost, láska nebo souboj...

Když máte mezi dětmi věkový rozdíl, vždy se tomu staršímu dá aspoň trochu vysvětlit, že vše má svůj čas a místo. Když máte dvojčata, můžete vysvětlovat do nekonečna, žádný z nich nehodlá ustoupit, žádný nehodlá prohrát, žádný nehodlá přijít o to své místo u mámy, ani na vteřinu...


video

neděle 14. února 2010

Pomocníček...



Je až neskutečné, jak je každé naše dítko jiné. Any je citlivá velká holka. Joly je takový malý drak, zaškvara a smíšek. Joník to je klidas, pohodář, rozvaha a snažilka. Jeho nejčastější slovíčko(krom auto teda :-)) je "JA" ve smyslu já sám. Snaží se oblékat, jíst, uklízí hračky, no a dneska tátovi pomáhal vyndat nádobí z myčky. No já jen dodám, už se faaaakt těším, až oba budou ve věku Any a všechny práce na tom našem "hospodářství" si rozdělíme na pět dílů :D

sobota 13. února 2010

Ocenění

.
Tak dneska jsem dostala od Almerkyocenění, tak ho posílám dál.

Já jej posílám Pendulce(KaTaMaV), Zuzíkovi, Švecíci, Bulik a spol a Diny.

Změna plánu...


Na dnešek, jsme měli v plánu poklidný rodiný den, nějakou procházku a jinak prostě rodinka pohromadě doma. Jenže člověk míní a život mění.

Zavolala nám Diny, že jedou do IKEA, tak jsme změnili plány a jeli za nima. Nejdříve jsme si dali obídek v IKEA pak si jí prošli a pak přejeli do Metropole.

Chvili to vypadalo, že Any půjde s Davídkem a Zuzkou s Klárkou do kina, pak si to ale oba introveráčci shodně rozmysleli, takže jsme si dali v kavárně čokoládu. Byl na ně kouzelný pohled, oba mají dost podobnou povahu a tak si hrozně sedli, hráli si povídali a tak prostě si to užili, asi více jak v kině. No a nám s Diny to navodilo vzpomínky a na navštěvu plzeňské ZOO před 4 lety(Diny jako nejdříve říkala roky dva, ale to se holka sakra spletla, no opět nám ty děti nějak stárnou:-))

Pak jsme měli trochu adrenalinu, neb se nám ztratil Joník, lumpík jeden utekl z kavárny rovnou do autíčka, no chvili to trvalo než jsme ho našli a krve by se ve mne nedořezal, Metropole byla plná lidí co přišli na Valentýnskou akci, kde dokonce zpíval Ben Cristovao. No Joník nevědom si nějakého nebezpečí si spokojeně seděl v autíčku LUMP JEDEN!!!!

Tož tak, moc krásný a náročný den současně :)

pátek 12. února 2010

Práce...


Už od začátku roku, se snažím být trochu více užitečná a chodím do práce. Any je tou dobou ve školce a Jojata hlídá teta. První dvě hlídání byla uplně v pohodě, teta Jojata chválí a ani Jojata při mém odchodu neplakala. No a ted už asi Joníčkovi došlo, že maminka odchází, tak stačí, že uvidí tetu a začne natahovat. Dnes přišla teta se svým synem, v pondělí si totiž zlomila ruku tak potřebuje výpomoc. Joníček, se tvářil smutně, ale jen do doby, než strejda vytáhl nákladák, že si spolu budou hrát. A prý si s auty hráli celé dopoledne :-). Tak jen tak dál, snad bude dobrá průprava na školku.

FOTO: čekáme na tetu


čtvrtek 11. února 2010

Další dobité prostory...


Tak jsme zrušili branku na schodiště, jedinou zábranou jsou dveře, a to jen pokud není v dosahu něco co by se dalo přinést a stoupnou si na to. Takže máme doma trochu adrenalinu, ale Jojata jsou štastná. Holt doba životního prostoru velikosti obývacího pokoje zkončila. Ted už jen, aby brzy zkončila i doba rabování...

Tak ať si děti užívají, maminka to nějak přežije, ikdyž v plánu je aspoň zajištění těch velkých mezer.

středa 10. února 2010

Sníh, sníh, sníh...


Jako je mi jasné, že v Únoru sníh bývá, ale tohle? To fakt nepamatuju a už mi to trochu začín á vadit. Co bydlím ve středních čechách(a že je to už pěkná řádka let), jsem podobnou zimu nezažila, kolem cest místy až dvoumetrové hradby sněhu, na zahradě určo čistých padesát čísel. kolem vrat a všude co to jde sposta skluzavek na hromadách. Prostě pořád se sype a sype. Docela už se začínám těšit na jaro, až začnou pučet ze země sněženky, až rozkvete první narcisek až bude více sluníčka.

No hlavně že dětem se líbí, že :-)

pondělí 8. února 2010

Děti rostou a bariery padají


Dneska padla definitivně další, Jolanka desku do kuchyně přeleze jako nic a dělá to stále a pořád. Joník ten na ní jem spmutně kouká zpoza desky. Ten to ještě neumí. Tkaže nám nastává další éra, prozkoumávání dobitého prostoru. Holt bude uklizenější zase další část naší domácnosti :-)

Naučím se používart dětskou pojistku na sporáku(jako jak je možný že tohle objeví hned)
Nesmím nechávat nože na lince..
Any skončila éra zopracovaných obrázku na stolečku v kuchyni a tak dále...

A právě máme za sebou první pád při přelézání, no jo ještě bude veselo ...

video

neděle 7. února 2010

Nedělní siesta...


Neděle v poklidu, s příjemnou návštěvou a krátkou zmrzlou procházkou. Prostě nic nedělání, i oběd nám Tomášek s Eliškou donesli (Hostivickou pizzu :-)). Hezky jsme pokecali, M. s Tomem vyřešili nějaký projektík a pak jsme se šli projít, Joník na bobech ležel, protože co by se snažil sedět. Jolanka jezdila s Alexkem nebo hezky ťapala po svých. Na zahradě jsme ozkoušeli obě klouzačky, které jsme dětem udělali.

pátek 5. února 2010

Tenistka ...



Tak dnes jsme obsolvovala tenisový trénink s Any, chtěla jsme vidět jak jí to jde s dětma o cca 2 roky staršíma. Zda jí tam můžu nechat. Takže jsem nabalila i Jojata a jely jsme. Jonášek s Jolankou, lítaly celou hodinu po hřišti mezi hromadou tenisáku, a byly uplně u vytržení s běhajících děti. Any to jde ve skupince asi nejhuře,no s jedním chlapečkem asi stejně pak hodně podobně je na tom jedna holčička a dalším třem to jde lépěji. Any to ale nijak neřeší trenér i trenérka je povzbuzují ikdyž se netrefí a snaží se jim dost pomáhat, takže jí tam nechám a bude chodit dvakrát týdně. V pondělí s holkama ze školky a v pátek s Adélkou.

Jinak dneska jsem se pokusila o rozbití mého nejstaršího dítěte. Ráno jsme vstávala brzy a připravila Any snídani a šla jí vzbudit, a protože Jojata ještě spala, rozhodla jsme se že jí v polospánku donesu dolů a tam se ještě pomazlíme, jenže schodů bylo o jeden více než jsme si myslela, takže jsem pěkně sletěla na podestě rovnou na Any neb tu jsem měla v náručí :-( No nic se jí nestalo i dkyž v první moment jsme si myslela, že to bude katastrofa, má jen natlučené ramínko, a já pěkně natažený krk a záda, jak jsem se to snažila co nejvíce zachránit. Tož tam to vede, když vymýšlíte nestandardní řešení.

FOTO:O konsternovaný Joník, Všechny fotky nic moc byla tam tma :-(

úterý 2. února 2010

Po měsící vyšší level...


Zhruba po měsíci domácího holoprdelkování, jsme došli do vyššího levelu. Jojata hezky sama chodí na nočník v podstatě bez nehod, takže odedneška to zkoušíme s pravými vlňáčky. Mají je suprovní musela jsem jim ukázat, že si je musí stáhnout než jdou na nočníček. Joník trochu bojuje, protože si je sice stáhne, ale na nočník leze takovým způsobem, že si na ně vždy sedne. No snad se to brzy naučí jinak. NO tak snad do doby než začne být aspon trochu teplo dojdeme do stavu, že budeme bez plíny i venku.