pátek 31. října 2008

365 - den 75.

Dnes u nás opět svítilo sluníčko. Akorát Joly měla zase teplotku, ale jen malinko, jsem zvědavá zda je to fakt od zubů a kdy se teda ten první ukáže. Takže jsme byli venku je na to nejnutnější. Tedy do školky a pak na poštu. Přišel nám balíček, od babičky E. a dědy S. Poslali dárečky z Říma. Pro Jojata bodýčka a Anetku mašličky a halenku ataky špageti a čokošku mňam. Děkujeme.

čtvrtek 30. října 2008

365 - den 74.

,
Ufff. Tak tohle je fiasko, dávám si další bojový úkol. Vyfotit kapku vody, dnes se ani v náznaku nepovedla jediná ostrá fotka natož s kapkou vody. Uvidíme zda se mi to do konce projektu povede.

středa 29. října 2008

365 - den 73.


Dej to sem,my chceme taky. Takhle se Jojata sápou po Jogurtu od Anetky. A ta se pro změnu vyžívá v tom, že jí oba chtějí :-) No Jojátka si musí ještě počkat jogurt nejdříve za měsíc.

No a musím ještě přidat eden hýbací úlovek.Jde jí to sice lépěji, ale maminka není tak šikovná aby to lépeji zachytila.
video

úterý 28. října 2008

365 - den 72.


Dostižena vlastní leností. Aneb z hromady prádla na roztřízení, posládání a uklizení se stala hroma prádla, kterou je nutno ještě navíc vyžehlit :-( Takže kdo chce kam, pomozmemu tam, holt sejdeme se užehlícího prkna.

pondělí 27. října 2008

365 - den 71.


Poklady, se vylíhly v hromadě věcí na roztřízení. Anetka, která poté co jsem jí přemluvila, dnes nešla do školky(jsou prázdniny a moc dětí tam nebude a dva dny doma její rýmě jedině prospějí) si s nima hrála snad hodinu. Snad budou obdobně bavit i Jojátka.

neděle 26. října 2008

365 - den 70.

Aquilegia vulgaris - Orlíček obecný. Celé léto se mu nedařilo a teď na podzim krásně vykvetl. Přitom by měl kvést na začátku léta, no uvidíme příští léto snad se mu povede lépěji. Ikdyž květy má krásné už letos.

sobota 25. října 2008

365 den 69.

Změna. Novinky z naší rodinky nás nakoply a nastala u nás změna. Změna mého působiště u notebooku. Počítač se spolu se stolem a knihovnou přestěhoval pod schodiště(konečně se vystěhoval to skladiště co tady bylo) a vzniklo tak užasný pracovní místěčko přímo uprostřed našeho domečku :-.) Místečko ve kterém budu ted trávit asi trochu více času. Čeho se to týká prozradím až později až to bude tutovka. Ale už teď se moc těším.

Pro představu vkládám, ještě druhou fotečku kde je vidět i to schodiště.

A jestli se ptáte jakéže to změny u nás nastanou, nebojte na to si taky vyčlením jeden z dalších dní projektu.

pátek 24. října 2008

365 - den 68.

A je to tady. Na teploměru -2,5°C a příroda je celá bílá. Jak říká Any venku jsou mrazíky. Docela mne to děsí, protože v tu mám ještě na zasazení stáleplodící maliníky, převislé jahodníky no a spoustu cibulek. Takže plán na víkend je jasný. Dodělat a zazimovat zahradu.

čtvrtek 23. října 2008

365 - den 67.

Silně jarní pohled, dnes vykouzlilo sluníčko na čerstvě vyrašeném ozimu. Donutilo mne to sjet z cesty a vyfotit :-)

středa 22. října 2008

365 - den 66.

Dnes za mnou Any přišla a říká:

"Maminko, prosím, mohla bych jít zítra do školky?"

Čekala bych cokoliv, ale tohle ani v tom největším snu. Po té co loni do Sluníček Any nechtěla, sice chodila, ale nadšení veškeré žídné, letos v koťákách "jen kvete". No přítomnost Terezky, Amálky, Anetky Hučkovic, Majdy a Vašíka, hraje prim :-)

Jsem moc ráda, že se do školky těší!! A tak jsem, idkyž to původně v plánu nebylo svolila a Any už šla dneska. Původně jsem jí chtěla eště nechat doma aby se pořádně vyléčila.

A k Any neodmyslitelně patří pastelky, je to Jedna z nejlepší Anetčiných zábav.

úterý 21. října 2008

365 - den 65.

Tak přesně den po té co se Joník začal otáčet, Jolanka se "postavila" na čtyři. V téhle situaci jí prozatím fakt nevyfotím, tak pro jistotu přidala i další dovednost, je to opička. V léhátku je jen na jídlo a začla provádět toto. Asi je načase začít řešit veškerý možný zábrany a záchrany.

pondělí 20. října 2008

20.10. 09 7měsíců a den

Přesně tolik, potřeboval Joník k tomu, aby se začal přetáčet na bříško. Korigovaně tedy téměř přesně na den, vzhledem k tabulkám :-) Je to šikula :-)

365 - den 64.

Návštěvník. Přiletěl a máme ho stále tady doma, asi už to nerozchodí, venku už je na něj asi zima, neb tam nechtěl. Nebo už má svůj život na sklonku kdo ví. Tak snad se mu u nás aspon trochu líbí.

neděle 19. října 2008

365 - den 63.

Je to sice obyčená skupinovka, ale hrozně se mi líbí barvy podzimu a ta uvolněnost aktérek :-) Holky bylo to moc fajn, díky za skvělý relax.

sobota 18. října 2008

365 - den 62.

Dnes jsem foták měla dost v ruce, hledala záběry a obrázky. Nejvíce se mi líbí tahle odrazovka. Nemužu však opomenout zásluhy Trollíka, neb jsme zkoušeli vodní odrazovky a ona mi házela kamínky, no docela jsme se nasmály, ale moc toho nevyšlo bylo sice zajímavé podvečerní světlo, ale už slabé.
A červánky.

pátek 17. října 2008

365 - den 61.

Vypětí, únava, spěch, nevyspání vystřídalo uklidnění a uvolnění.

Noc na pátek byla děsná, spát jsme šla v pul jedné do 4 hodin vstávala k Joníkovi a Jolance ve 4 to ukončila Any bolením ouška zkoušely jsme ještě usnout, ale v 4:45 jsme zavelela vstávat. Oblékat, snídat, chystat, v 7:20 už jsme jely v pendolínu směr Praha. Na nádraží nás vyzvedl M. a šupajdili jsme k pediatričce. No tam jsme to po půlhodině čekání a 5lidí před námi zabalili a jeli domu, pak na poštu pro mléka, zabalit, napsat M. seznal ordinace léku všem dětem, zabalit sebe, vyzvednou Vergelku, nakoupit lambruska, vyzvednout Pendulku a hurá... po hodinové cestě s paní navigací jsme dorazily do cíle. Vojenská zotavovna Měřín.

Je to tu víkend bez dětí a chlapů.

Ten strom mne neskutečně zaujmul, což je ostatně vidět i z toho že při jeho focení jsem vůbec neřešila, co je za ním, takže lavička mi si brzo sjede z obrázku :-)

čtvrtek 16. října 2008

365 - den 60.

Dnes byl den mé (neodpustím si) "malé sestry" Lucky "no, jo no". Už je to velká holka, ale v mých očích bude vždy má malá segra. Dnes měla promoce, myslím, že její fotka vystihuje to co jsme cítila před pár (uf osmi) lety i já. Prostě to odychnutí si a radost z toho, že tu velehoru zdolala, a že jim prostě ukázala, že na to má. I já dnes byla docela dojmutá a měla slzy na krajíčku. Navíc začíná další etapa jejího života, no prostě jak už jsme psala, je to už velká holka.

No a musím přidat jednu s Any jednak jim to oběma společně hrozně sluší, a hlavně vyfoceno nadšení nad dárkem který jsme jí spolu s "velkou segrou" Silvií a našimi rodinkami dali.
(http://www.tandemovy-seskok.cz/tandemove-seskoky/tandemovy-seskok-padakem-dvde-foto/)

Takže Lucko, užij si to a jak je psáno "zůstaň nohama na zemi". A doufám, že budu mít tu čest a na jaře budu mít další úlovek do 365tky.


PS: přeji Ti, ať Ti vyjde taková práce, která Ti bude i koníčkem.

středa 15. října 2008

365 - den 59.

Malujeme srdíčka, plavem jako rybička. No jo v noční fotce pořád a pořád.

Tohle je srdíčko pro našeho tátu, aby věděl, že už se nám všem, po něm moooc stýská :-)

úterý 14. října 2008

365 - den 58.


Protože, jsme díky Any nemoci "uvěznění¨" doma, tak se nekoná ani první Jojatí jízda MHD ani nic zásadovějšího, stihám akorát vyběhnout ven na zahradku babičky a dědy. Takže taky jedna podzimní.

pondělí 13. října 2008

13.10. 08 Any nemocníček


V noci měla Anetka horečku, takže dnes tráví čas na pohovce, což je docela problém, jí tam udržet zvláště když nurofen jí drží s minimální teplotou. Tak jsem jí vymyslela zábavu.

365 - den 57.

A máme tady další srovnání :-) Tentokrát táta a Joník. Nejsou to teda kopie, ale myslím, že mají hodně podobných rysů. Co myslíte?

neděle 12. října 2008

365 - den 56. Cestování

Dneska Jojátka poprvé cestovala vlakem. Vydali jsme se do Ostravy na ¨Lucčinu" promoci vlakem. Lucku jsme si povolali na pomoc, takže přijela o pár dní dříve pobyla a pak jsme se vypravili všichni na akci "stěhování nečasovských národů".

Silvie mi dala tip, na vlak, který má řazen vagon pro matky s dětmi a který má také kupé pro vozíčkáře. Předem jsme si zašli koupit místenky, rozhodli jsme si je vzít do kupé hned vedle toho pro vozíčkáře s tím, že když bude volno ve vozíčkářském přemístíme se tam.

V 9 jsme naložili náš autobus. Vešli jsme se v 6ti, s kočárem, kufrem, taškou a ještě i Algidou (Lucky pes). Kolem 9:45 jsme dorazili na hlavák složitě našli vchod, neb přestavba dosahuje i na naše tradiční přistupové cesty a dorazili až k vlaku. Paní prrůvodčí byla přijemná, takže nám otevřela dveře nákladového prostoru a my naložili kočár Any i zavazadla tudy.
Obavy, že nebude kam dát kočár a budeme ho muset dát do zavazadlového prostoru se rozplynuly hned, když jsme uviděli chodbičku, která logicky musela být dostaečně široká. V nejhorším případě muže být kočár, na chodbičce. Tím jsem si oddychla věděla, že cesta proběhne bez zásadních zádrhelů. Celou cestu bylo kupé pro vozíčkáře volné takže jsme jí absolvovali v něm. Jojatka spala každý asi jen hoďku a klasicky na střídačku, ale bez nějakých zásadních problému. Takže přesně v 13:55 jsme zastavovali na Svinovském nádraží. Opět využili nákladových dvěří, a přistáli na Ostravské půdě :-)
Menší hlavolam nastal při snaze narvat kočár do dědového sice vlekého auta, nicméně postrádájícího klasické 5té dvěře. ale zvítězili jsme i tady a dojeli zdárně až do cíle.
Mohu tedy napsat cesta byla v pohodě a kupodivu utekla mnohem rychleji než jsem byla zvyklá.
Ještě nesmím zapomenout popsat pobavený pohled průvodčího, když listoval jízdenkama a místenkama projel očima kupé a u poslední jízdenky je s podivem konstatoval " psa máte také"
No jo jeli za papírově dospělé osaznestvo já, Lucka, děti Any, Joly a Jony a pes Algida :-)
A zavazadla já kufr, tašku ke kočáru, tašku s foťákem(neopomenutelná součást) termotašku s obědem pro jojata a pro jstotu i taštička s manducou, Any měla svůj batužek a Lucka tašku a Algidu :-)

sobota 11. října 2008

365 - den 55.

Moje "malá" sestřička, přijela za náma na návštěvu. Na oslavu jejích státnic jsme jí pozvali na sushi. Myslím, že jsme si všichni pochutnali.

No a když jsme se rozhodovali kam, a co si dát. Můj hlas byl pro sushi, jednak protože ho mám moc ráda, ale hlavně hned jsem věděla, že bude úlovek do projektu :-)

pátek 10. října 2008

365 - den 54.

Kdopak nám to usnul, uprostřed "práce"? Nejsou takhle ti prcoušci zlatí?

čtvrtek 9. října 2008

365 - den 53.

Našel se!!
V předvečer padesátého dne projektu jako na zavolanou, jako na oslavu :-). Asi se ptáte co se našlo, je to prozaické, našel se poslední pytel s oblečením po Any. Pytel, který už jsem dávno oplakala, ne z důvodu, že by Jojata neměla co nasebe, ale protože v něm byl on.

Ano ten pověstný a kouzelná Anetčin, klobouček. Any mám ve 4měsících v tomto kloboučku focenou a chtěla jsem Jojata taky vyfotit, pro srovnání.

Protože každý kdo Any zná od mala tvrdí, že Joník je jí hrozně podobný, já to vidím jinak a co vy?

PS: já vím chtělo to u jedné fotky stáhnout barvy, ale já pořád nemám nainstalovaný žádný program, i tohle jsem pokoutně dělala v malování od windowsů, a řeknu Vám to je uděsný prográmek!

Na přání :-)
PS2: po upravě číslování to teda není 50den, ale to je jedno ne:-)

středa 8. října 2008

365 - den 52.

Šiška pláče. Nevím proč, zda to tak má být, ale je to zajímavé, čistě logicky bych řekla, že je to nějaký kiks, ikdyž když to teď píšu, jde možná o lákání k opylení?

Dnes už můžu říct, že Joník své mlíčko umí vypít sám :-). Dostane ho v lahvičce a krásně pije, a drží si jí sám, díky jeho závislosti na mlíčku se není čemu divit. Jolanka na to peče, mlíčko zrovna dvakrát nemusí, takže chvili drží a pak si s lahvičkou hraje.

úterý 7. října 2008

365 - den 51.

Asi nejhorší okamžik dnešného v pořadí již třetí Anetčina plavání. Docela by me zajímalo co jí paní plaváčková šeptá do ouška. Nicméně krom tohoto, kdy bylo vidět že se fakt bojí, zvládla třetí lekci na jedničku a to přestože, tam byla bez Terezky, ta je totiž nemocná.

Po minulé lekci, kdy obě holky dostaly "zabrat" odcházela Anetka s tím, že už raději bude chodit jen na taneční kroužek(rozuměj minitenis). Celý týden, když přišlo plavání na přetřes mne přesvědčovala, že už tam nechce. Bylo na mne vymyslet odměnu takovou, která jí bude ostatečnou motivací. I vymyslela jsem to šalamounsky.

domluva zněla "pokud to zvládneš, můžeš jít den po plavání po O" Anetka nadšeně přijala.

Plavání je v úterky a ve středu bude od příštího týdne v Klíčku od 13:00 keramika a výtvarka, takže bych jí stejně vždy den po plavání brala po O. Takto to má navíc za odměnu :-)

pondělí 6. října 2008

365 - den 50. Kroužkování

Nejde o značkování děti. Ale o nadšení Any z kroužků. Je to úžasný rozdíl, loni byl problém a keramika nevyšla. Je vidět, že vše má svůj čas. Any v rámci školky chodí na mini tenis a angličtinu. Dnešní první lekce angličtiny měla úspěch a když jsem přišla pro Any do školky uvítala mne nadšeným Hellou a hned přidala bye bye :-) . Když jsme z ní tahala, co ještě dělali, tak prý nic, celou 30minutovou lekci prý říkali hello a bye bye, a prý to byla děsná legrace, no kdo ví co tam vlastně dělali.

neděle 5. října 2008

365 - den 49.

Už je venku zima. Všechny tyhle kvítky, asi už nerozkvetou. Jsou zavřené jako by jim ta zima byla taky. Stejně tak už ani my nebudeme chodit jen tak v triku a už zase vyháníme chmury podzimu. Děsně se těším na sluníčko a léto.

sobota 4. října 2008

4.10.08 Pyramida

Anetka zdolala svou pyramidu. Díky slovu pyramida, ve kterém jí krásně zadrnčelo "er" už jí to docela jde. Úplně ukázkově ve slovech jako trdlo, triko, Petra a podobně. Na začátku slov je to ještě problém, ale i tak je to naše velká holka.

Prostě když přestala šišlat(naučila se loni ve školce), zjistila, že umí kRásně mluvit :-)

365 - den 48.

Frisco. Je nejen moc dobré, ale taky docela krásné. Prostě požitek chuti i smyslů.

pátek 3. října 2008

365 - den 47.

Tak dneska jsme krom jiného opět byli v Klíčku. Už to tam začíná být moc krásné. Aby ne když se má za týden otvírat :-) Já jsem dokončila obrázky a Jolanka s Jonáškem si hezky hráli v košíku :-)



A tady je můj výtvor, doufám, že se bude dětem líbit.

čtvrtek 2. října 2008

365 - den 46. Jolančin

V noci na dnešek měla Jolanka horečku, u večer se probudila a hrozně plakala, nešla utišit, nakonec usla sama s plínkou na obličeji v pracovně. Než jsem šla spát, přenesla jsem jí do její postýlky. Po půlnoci lehce kňourala, šla jsem jí dát dudlík a zjistila jsem, že má horečku 38,5°C. Dostala čípek, do mlíčka diazepam a hned zase usla, ráno a celý dnešek už měla jen kolem 37.3. Co z toho plyne, ocitáme se v modu "asi zuby". Tak co jsou tam nebo ne? Popravdě zkoumám zkoumám a 100% to potvrdit nemužu, takže uvidíme v příštích dnech.

středa 1. října 2008

365 - den 45.

Tak, když jsme se sem před rokem a půl stěhovali, byli jsme prvními obyvateli těchto domečků. Na poli před náma byla ještě louka. No a dneska, už je téměř hotovo. Začíná to tu vypadat hezky. Kolem nás je takových domečků třináct. Od začátku se nám moc dobře bydlí, teď to bude lepší i v tom, že už nebudeme bydlet na staveništi.