365 - den 253.

Naše malá čarodějnice. No do školky šla s nadšením, nicméně zaříkavadlo, učitelské čarodějnici neřekla, protože se děsně styděla, klasika Jsem zvědavá, jak bude plnit úkoly ve škole a třeba přednášet básničky před celou třídou, snad to holka do té doby zvládne.

365 - den 252.

Bubkinková modelína. No jet do Auředníka, je pro mne zážitek. Vždy si předem vyberu co chci, ale na místě k tomu stejně něco přidám. Tentokrát to byla tahle bublinková modelína. Pracuje se stím nic moc, ale vypadá to zajímavě což?

No krom tohoto jsem přidala i jinou modelínu, je užsaná na práci a i na omak. Any vytvořila dinosaura.

365 - den 251.

Pohádka. Any se rozhodla že mi přečte pohádku, a aby to bylo zábavnější našla ideální polohu v našem domácím prostoru :-)

PS: povšimněte si nohou, podobně vypadají i ruce, zdá se, že se Any pomamila, za posledních pár dní spadla snad stokrát, a při letmém pohledu vypadá jak týrané dítko.

365 - den 250.

Přistižena při činu. No popravdě tuhle zábavu vymyslel Joník, tímže se naučil otevírat skříňky. No holt než jsem udělala knedlíky k Anetkou vyprošené svíčkové, dopadlo to u nás takto... No hlavně že to bylo poučné čtní, krom Anetky časopisů a výkresu tam byly i moje Dtesty, asi si chtějí říct jakou židli či hračky jim máme kupovat.

Prostě pomoooooc, jak jim v tom zabránit netuším, a nepište mi že mám namontovat zábrany, takových skříňěk máme doma 10 jen v obýváku. Navíc lehce tuším, že ty kalasické by stejně namontovat nešly :-(

365 - den 249.

Neděle už byla ve znamení poklidu, no teda balení a poklidu. Děti si neorganizovaně hrály, rodičové balily a já konečně taky při spaní Jojátek stihla vytáhnout foťák a vyfotit si svou první letošní pampelišku :-)

365 - den 248.

Tak dnes je den našich dětí. Dopoledne ukoly na plnění, před obědem bazén, po obědě výlet na Týřov, tam jsme nebyla neb to nebylo pro kočár. Po příjezdu znovu bazén, večeře, karneval, poník, dort, špekáčky, noční procházka po svíčkách a zakončení skřítkovým pokladem. a ještě vypouštění lampionu splněných přání. No Any je strašpytel po mamince, takže nechtěla jít ani se mnou nakonec to teda dala a klido by raději šla spát. No asi jí jednou taky nějaký kluk uloví na noční bojovce... No do posteje jsme je zahnali dost pozdě, ale padli za vlast asi všichni a hned.

Foto: tatínkové se rozhodli, že když maminky mají TMU oni budou mít světlo, tak si tajně předávají emaily. NO jsme se holkama domluvili, že jet mužou, ale s dětma :-)

365 - den 247.

Dnešní den se odehrával ve znamení balení a odjezdu na víkendové MGS V., aneb již pátá oslava dubnáčkovských narozenin. Ráno jsem ještě vedla Any do školky, pak nakoupit a začít balit. Ve dvě měla Any ještě flétnu a z flétny jsme rovnou odjeli. Na místo jsme dorazily jako druzí a už to začlo vytáhla se kola a Any s Any jezdily závody. Večer dětijuchaly v baru a v 21 jsme je zahnaly na kutě, pak juchali rodičové.

Foto dětský hrad v areálu, krom něj jsousta dalších vymožeností pro děti a hlavně vyhřívaný bazén ze slanou vodou.

365 - den 246.

Cyklistka. Konečně jsem ulovila Anetku na kole. Dnes bylo ošklivo až navečer se udělalo krásně, tak jsme po příchodu z výtvarky opět na chviličku vytáhli kolo, jen na brusle to nebylo, protože bylo po dešti mokro.

365 - den 245.

Opilá Izidora. Tak něco takového teď máme doma. Děsně jí to baví a je nadšená, jen ještě prostě není dokonalá.


U videa omluvte kvalitu náklonu, nějak mi prostě stále nedochází že to nedělám foto... no comment

365 - den 244.

Dneska jsem jela do hornbachu pro desky na víko na pískoviště, kočičky ač asi čísté(od sousedů) k nám chodí jak na hřiště, takže než se dá konečně písek do pískoviště, je třeba vyrobit poklop, aby z něj neměli záchod. Takže ty jsem koupila a cestu zpět protáhla do zahradnictví v Nouzově, a koupila pár kytiček na dodělání záhonku u parkovacího stání. Co Jojata dala jsem se snažila a snažila. No a tady je výsledek focen za poněkud neobvyklých podmínek :-)

365 - den 243.

nestíhám, takže píšu zpětně a vlastně už ani nevím co bylo... No nejspíše se zase něco dělo na zahradě. a odplko jsme zase jely s Any na kole, a jo už si vzpomínám, chtěla jsem jí vyfotit jak drandí, ale slečna nechce...

Já si vemu brusle a kočár, Any kolo a jezdíme, je to paráda!!!

365 - den 242.

Kapky na řasách. Dneska jsem hned ráno v půl osmé vyběhla na fialku. Byla mlha, ale prosvítalo sluníčko a bylo vidět, že dnes bude krásný den. Za chvilku jsme měla kapky mlhy i na řasách. Tak jsme si pohrávala s myšlenkou té zvláštní " fotografie". Když jsem doběhla domů vzala jsem foťák a šla fotit ty kapičky na kytičkách v ranním sluníčku které mezitím vyhrálo. Dnes bude krásný den.

365 - den 241.

Je zataženo a škaredě. No máme grilovat. Takže se to omezilo na můj co nejkratší pobyt u grilu a návštěvu jsme měli doma. Babička s dědou se starali o Jojátka tak jsem si to užila i já.

Foto: Opět jeden náš výpěstek :-)

365 - den 240.

Návštěva. Opět máme návštěvu tentokrát prozměnu babička Evička a děda Svaťa. Odoledne jsme s Any dorazily na keramiku přímodo dílny do Svárova. Jojátka byla hlídána babičkou tak jsem si užívala s Any. Večer jsem uložila a jela za M. do Ikea tak jsme si užili bezdětný nákup.

Foto: Holandský tým :-)

365 - den 239.

Kopie. V určitých oblastech je Anetka jako její táta. Dnes mne o tom opět přesvědčila. Po školce měla angličtinu a pak výtvarku. Dneska jsme pro děti připravily tvorbu korálků "náhrdelníků" ze všech možných druhů těstovin. Sehnala jsem užasné zvířátka, kolečka jako kola od vozu, velká a malá kolínka a podobné. Děti si je měli natřít barvami a pak navléknout na gumičku. Všechny děti vesele patlaly barvy o 106, jen naše Any při tom přemýšlala a věděla jak ty korále budou vypadat. Její talířek po domalování vypadal takto. Velké kolo je náhrdelník, malé náramek. No jako bych viděla M. když si chystá "sushi" snídani aneb jednohubky z švédského stolu.

365 - den 238.

A opět kytičky. Dnes jsem doma opět se všemi dětmi. Any už je lepší a zítra pošupajdí do školky. Odpoledne měla flétnu a paní učitelka jí i Terezku moc chválila. Jsou prý moc šikovné a nadšené, že dlouho takové žačky neměla. Když přišla z flétny, chtěla ještě s Terezkou na kolo a přítomnost Terezky způsobila, že na kole jela bez řevu i 15-20metru sama. Musím jí teda rozjet ale myslím, že to brzy pochopí.

365 - den 237.

Zahrádka. To je teď naše útočiště. No a prostě kvete. Any je doma soplí, mám podezření na nějakou alergii, tak uvidíme. Jojata už prodrala několikatery tepláky, ale jsou nadšená a spokojená.

365 - den 237.

Velké loučení - najdi tři rozdíly :-). Naši odjeli, před tím jsme udělali velké focení a docela se nasmáli. Pak jsme se domluvili se známýma a jeli na výlet kousek jsme popojeli a pak šli hezky procházkou lesem kolem potoka, stavili se na oběd a pak ještě procházka a nezbytná prihlídka zahradnictví, ale nic jsme si nevybrali pakuž jen siesta na terase. Prostě veget a opět letní den na jaře.

365 - den 236.

Siesta. Dnes jsme si užívali sváteční pohodičky. Další den letního počasí a prostě klídek na zahradě. Něco málojsme pošuchlili, taťka s M. vybrousili a natřeli stůl, já s mamkou aspoň ostříhala buxusy(více jsem nemohla, však já jí to připomenu až budeme na chatě a ona bude pořád něco dělat) a jinak jsme po zahradě honily Jojata. Na fotce je Joníkův souboj s narcisem. No jeden narcis nepřežil, ostatní jsem uchránila.

Jolanka odmítá lozit v trávě, ale po dlažbě a terase obleze klidně celý dům. když jsem jí dala do trávy dolezla jen pod trampolínu na netkanou textilii a odmátala se přesunout kamkoliv jinam.

365 - den 235.

Kolečka. Any se konečně dočkala. Táta jí sundal kolečka z kola. No holka si myslela, že sedne a pojede. A ono to opět není tak, jak by si myslela. Ale snaží se popojede i pár metrů, ale nesmí vidět, že jí nedržíme, jinak hned zpanikaří. Krom toho, ale máme další novinku:

Any umí "Ř" dokonce tak, že i "třistatřiatřicet stříbrných sříkaček, stříkalo přes třistatřiatřicet stříbrných střech" Je to šikula.

365 - den 234.

Dnešek jsme prožili pracovně. Dooledne jsem s taťkou jela nakoupit potřebné věci na odtokový žlab a ten se s vervou pustil do práce, takže večer už bylo hotovo. S babičkou jsme pekly a vyvařovaly a ještě se staraly o děti. Upekly jsme plecovník, slaný štrudl se zelím, a rohlíky plněné klobáskami udělaly vaječný koňak a bílkový chlebíček ze zbylých bílků. Prostě velikonoce po našemu :-)

Krom toho se stavá jedna zásadní věc stále častěji. Myslím, že už můžu napsat, že Joník se staví. Sice chudě pak pláče, protože mu nejde jít dolů, ale zkouší to čím dál častěji.

365 - den 233.

Velké očekávání. Po dlouhé době k nám mají zavítat mí rodičové. Takže krom hromady běžných starostí, nás čekalo i velké těšení a sposta práce. Odpledne navíc v Klíčku výtvarka a tvorba velikonočních vajíček.

Večer naši dorazili krom Unhoště ani nebloudili, takže paráda :-)

365 - den 232.

Beruška. No tak nám to na té zahrádce tak krásně ožívá. No opět jsme jeden z jarně-letních dní strávili venku. Já udělala záhonek u kompostu a zasadila další hrášek a dýně a uvidíme zda něco vyroste. Any si zasela letničky a já jí k jejímu záhonku přesadila pažitku, kterou miluje a jak si pro ní chodila, tak pořád šlapala do kytiček. Pak jsem už jen vytrhávala plevel z kury a kačírku a hlídala Jojata a tak prostě pohoda na zahradě.

365 - den 231.

A jízda pokračuje. Opět další den ve znamení práce na zahrádce. No je opravdu nádherně tak je třeba to využít. Zasadila jsem tři druhy slunečnic, hrášek a ještě mne jeden hrách, dýně a podobné čeká. No a taky všude raší všelijaký plevel a podobné ošklivosti ,teda krom té krásy, co se klube samo také!!!

Vidíte taky ten záhonkový obličejík?

365 - den 230.

Návštěva. Dneska nás poctila návštěvou Renda s holčičkama, Any tedy nešla ani do školky a užila si návštěvy. Když odjely vrhla jsme se do nápravy zdevastovaného trávníku. Bych neřekla, že 6.4 budeme mít na zahradě senoseč. Ne nebojte, neupadla jsme na hlavu, je to suchá tráva vyvertikutátorováná (nebo jak se to podivně jmenuje) z našeho trávníku. Škoda, že mne v té hektice večera nenapadlo vyfotit ty krásné hromádky, dříve než jsem je začla ládovat do všech možných odkladišť.

365 - den 229.

Neděle. Dopolko nákup, odpolko sousedské grilování. Děti blbly na zahradě a my si nacpali pupíky, jen s těma dvěma čertíkama je to jaksi náročnější, člověk aby je pořád dával na jednu hromadu, a oni se pořád někam rozleízají. Jolanka objevila kouzlo otevřených dveří na terasu, takže jakmile zmerčí, ohnivá čára to jistí a ona jde prozkoumávat ten veliký svět. Joník si vystačí s terasou.

No a zahrádka mi pomalu ale jistě rozkvétá, jen kdyby mé botanické znaloti dosáhly aspon tam abych věděla co jsme to loni zasadila... nicméně klubající se narcis poznám stoprocentně :-)

365 - den 228.

Hop. Postavili jsme trampolínu, Any nadšená strašně a děti ze sousedství také. Odpoledne jsme s holčičkama vyrazily do Violy. Any, Any Terezka, Amálka i Adélka si to moc užily. Představení bylo pěkné a určitě stojí za to :-)

Jo a nemám fotku ani z divadla ani trampolínu tak tu vyfotím dodatečně :-)

365 - den 227.

Je nádherně takže si užíváme venku a Jojátka objevují ještě neprozkoumaný svět.

365 - den 226.

Krásný slunečný den. Tak to je přesný popis dnešního dne. Proto jsme se odhodlala a i přes své pajdavé nožky jsem Jojata nabalila do kočáru a do Klíčku na Any angličtinu a výtvarku jsme šli(respektive ploužili se) pěšky. Cestou mi volala Katka, že Any vyzvedla a odvede na angličtinu, takže jsme zvolnila tempo a užívala si toho sluníčka. Cestou jsem vyzvedla fotosešity a potkala Katku s Ivou dali jsme si na zahrádce u Klíčku nanuka a pak šly na výtvarku. Zrovna končila angličtina. Na výtvarce děti dělaly králíčky nebo kuřátka a pak malovaly temperama. No šlo jim to náramně, ale nejvíce mne zaujalo zaujetí Verunky. a její špinavé ručky.

A pak si taky neodpustím jeden ze dvou Anetčiných obrázků, ten první byl dětský barevný s motýlkovou vílou, ale tenhlemi přišel děsně zvláštní, přijde mi že má prostě zaláskovaného ducha

365 - den 225.

Nepovedené. No jo tak jsme se opět nechala nalákat na pečení ale nepovedlo se. Jde o slané česnekové trojuhelníky. Jednak jsem nepochopila že se to má nařezat uplně uplně a druhak jsem rovnou udělala ze dvou třetin těsta sladké, což by nebyl problém kdyby mi došlo že do toho těsta by se taky sešel nějaký cukt nebo aspon míň soli. No nic příště se snad povede lépěji.