Pohled na svět z koňského sedla a zámek Blatná..

Dnes jsme šly na zumbu hned po snídani, no nebyl to zrovna ideální tah, ale všechny vaječiny zustaly na svých místech, pak jsme si daly partičku minigolfu, obídek, kávičku desertík a pak mne čekal koník.

No koník, normální velký kůň a velká ohrada. Rychlo školení "kde se tomu přidává plyn a jak se s tím zatáčí" a pak úžasná půlhodinka :-) kdy jsme si mohla vyzkoušet kdo má tvrdší hlavu, zdá já nebo kůň, Nedala jsme se a koník poslouchal :-) byl to užasné a zvláštní.

Poté jsme s Mater vypustily hodinu zumby a místo ní jely do parku zámku Blatná. A udělaly si dvouhodinovou procházku s focením. Obějktů tu bylo více než dost, stádo daňků, krásný lesopark a zámek.

mrzne až třeští..

Počasí nám vyšlo kouzelně, celé dny svítí sluníčko a mrzne. Ale tak, že na lyžování oblékáme 5 vrstev a stejně je nám počase na sedačkové lanovce zima.

A tak ač zima nepřinesla sníh, a krom uměle zasněžených sjezdovek v okolí není téměř nic. Zima kouzlí aspoň námrazu.

první fotka..

za pomocí světýlek co mám už dlouho, jen jaksi jsem pořád odkládala jejich zprovoznění. Tož mě se líbí, jsem zvědavá zda mi zítra postojí nějaký dítko...

pozdní sběr...

Tak takovou úrodičku jsme dneska posbírala na zahradě, škoda jen že spousta jahod už díky počasí nejspíše nedozraje.

Léto?

Ale kde pak podzim už ťuká na dveře, ale u nás na zahrádce to vypadá celkem letně :-)

Jahody si dávají druhé kolo a díky docela častým dešťum jsou krásně veliké a i sluníčko je zvládá červenat. Maliny konečně po dvou leche taky ukazují, že umí no a ostružiny k téhle době prostěpatří, takže chodíme po zahradě vychutnáváme podzimní sluníčko a k tomu zobeme dobroty které nám zahrádka nadělí.

Čerpáme energii v této pro nás náročné době. Any má za sebou první týden ve škole, jsou tam pořád nějaké změny, pořád novinky, pořád si na něco zvyká.

Jo a v úterý si jedem pro králičici, ať Rozinka není sama, už se moc těšíme Any počítá dny a nemuže se dočkat.

Pršavo a nehezky ...

je už druhý den. Děti po obědě spinkají a tak jsme si řekla, že pujdu ven ulovit nějaké kapičky, jenže ono i fouká, takže kapičky nikde žádné nejsou. Nicméně jsem oběšla zahradu a ulovila naše první babidědové borůvky. Zatím byly k snědku dvě a ty sezobla Anetka, no snad se dočkám taky, abych alespoň ochutnala.

Úplný dárek...

Víc než bych si mohla představit, víc než bych si mohla přát...

že mám nový foťáček, už jsem psala, že jsem ho dostala s vybraným objektivem možná ne, ale že budu mít ještě jeden, na makrofotky to byl jen sen. Sen který se mi splnil. V okamžiku kdy jsem před odjezdem na dovolenou uložila fotobatužek do auta bylo mi řečeno, že mám ještě něco k narozeninám v krabici...

s radostí jsem vybalila z batužku setový objektiv a místo něj hrdě uložila ten na MAKRO.

Kvůli Jolanky teplotě z neštovic, jsme na dovolenou odjeli na etapy, babička s dědou, Any a Joníkem dopoledne a my čekali jak bude Joly, ještě včera měla 38 tak jsme se bála, ale neštovice byly překonány a celý den byla bez teplot vyrazili jsme kolem 18 a těsně před pulnocí jsme byli na místě v Seefeld in Tirol.

FOTO: moje první hokusy pokusy na zahrádce apartmánu

Poprvé ...

Jsem dnes dostala kytičku od své "žačky". Nejsem žádná paní učitelka, jen prostě děláme s Katkou dětem výtvarku a keramiku. Protože dnes naposled nejdeme(lvůli Anetky neštovicím), přišly holky za mnou domů. Bylo to milé a mne to moc potěšilo.

Zkouším a hraji si

s novým fotákem, pomalu pomalinku zkouším nastavit co chci, i díky Lucce73 na ICQ :-)

No a kde jinde jde lovit, než na zahradě, když jsme v izolaci. Ještě že sluníško nesvítí a není horko aspon to Anetce nemusí být líto. Ven už může tak se vyvětrá, poklábosí s kamarádkama a je jí hnedle veseleji. Neštovičky pomalu zasychají.

1,4kg ...

Tak tolik má naše první letošní jahodová úroda. Jsou jako vždy výborné a jako vždy mizí rychlostí blesku. Jahody s cukrem a se šlehačkou, tvarohové knedlíky s jahodama, jen tak a tak :-)

Oproti loňsku zpoždění 14 dní, tak jsme zvědav zda těch 14 dní bude i u hrášku, loni byl podle blogu 22.června, to letos bude asi stejně neb už tam sem tam něco plochého je vidět.

A Joník by dnes uznán zdravým, zato Jolanka si v noci střihla řev a výjezd do Kladenské nemocnice, neb jsme měli podezření na ucho, ale nic se nepotvrdilo, jen připitomělé připomínky a pohledy sloužícího doktora z nás udělali hysterické mono rodiče... Babička strážila doma spící zbytek směčky...

Venku je snad konečně léto...

Snad protože my jsme od čtvrtka zavření doma...

Joníček má od včera antibiotika a Joly s Any teda jen rýmují. No už jsme aspoň bez teplot. Tak jsem dneska otevřela dvěře, do toho velkého království, ovšem jak udržet Joníka ve stínu jsmem musela notnou dobu přemýšlet. Pak vyhrály křídy a tabule na terase. To ho zabaví hezky na 100%

No a já vyrazila na "lup" alespoň na zahradu :-)

Testování...

Vzhledem k tomu, že bych chtěla nový fotáček, jeho výběr jsem nechala právě na tuhle dovolenou. Lucka73, Blaňule i Janinka všechny fotí rády a dobře a mají bohaté nejen zkušeností, ale u výbavu, takže jsme zkoušela hlavně objektivy. A dokonce jsem dokázala vykouzlit i tuhle fotku. Jako na plnou výbavu nemám, ale je vám to taková krása, uvidíme co si teda nakonec vyberu a co mi bude dopřáno a hlavně jak mi to pak pujde :-)

Zelná a zelená...

Tak krásně zeleně "kvete" náš stromeček.

Doma je nezvyklé ticho. Já sama v sobě prožívám dilema, zda volat, či nevolat na ŠvP. Si říkám, kdyby byl nějaký problém, zavolají oni. A jinak si nejsem uplně tak jistá, že chci vědět, že se jí třeba stýská, nebo by mi to stejně neřekli? Nevím. Věřím, že si to tam moc užívají, a ač jsem prozatím nevolala, vím, že dojeli v pořádku. A první večer holky blbly až do 22hodin. Paní učitelka seděla na chodbě a pokaždé co jí zazvonil telefon, vykoukla z nějakého pokoje nějaká holčička :-)

Včera jim celý den svítilo sluníčko a měli diskotéku, až večer prý začalo pršet.

Tak nevím budu divná, když nebudu volat, mám volat, nemám volat, no momentálně to vidím, že vydržím tak do středy :D

Zpoždění..

ne velké, ale mají. 14 dní zpoždění. Další výhoda blogování. Stejně jako loni i letos již kvetou, krásnými modrými květy a žlutým středem.

A kvete i sposta jiného, strašně ráda pozoruji jak se květy prolínají, jedny kvetou druhé odkvétají a další už pučí. Prostě tahle krása za tu dřinu stojí. Už se moc těším až zase budu fotit první jahody(loni 30.Května.) hrášek( 20.června) motýlky, kopretiny (10.června) atd.


Vubec při tom listování blogem zpět si člověk uvědomí jaký je ten život kolotoč, a prostě se točí ...

PS: 25 června 2009 píšu o povodních na moravě, no ani ne po roce je to tu opět a v daleko větší míře :-( opět mohu jen říct JE MI TO MOC LÍTO!!

Vykvetla tak akorát ...

Abychom se zítra mohli políbit pod rozkvetlou třešní. No popravdě abychom to mohli uskutečnit museli bychom si lehnout, ale co by pro lásku člověk, neudělal, že?

Vyfotila jsem jí už dneska a to protože se sem žene nějaká budřina a déšť, tak ať jí mám zdokumentovanou pro případ, že květy do rána nevydrží.

Jsme u ní dnes s Any seděly a já jí vykládala o tom, jak se na prvního máje líbá pod rozkvetlou třešní a že, by nás měl táta zítra opusinkovat a Any nechce, sice chce, abychom se měli rádi pořád, ale líbat pod třešní se teda nehodlá, no koho jen mi to v tom odporu k tradicím a pověrám připomíná :-)

No uvidíme zda to zítra vyjde :D

Jarní práce na zahradě...

Jako už to tak bývá, nejlépe dopadnou věci neplánované, takže když jsme v sobotu dopoldne přijela z náku v DM Jirka od sousedů zrovna přijel s vozíkem, mulčoviny. Slovo dalo slovo a jeden dovezl i nám, takže po výborném obědě v restauraci a dortíku na oslavu dědových narozenin, jsem šla plít a rozvážet. Babi s dědou se ke mne přidali, takže nám to šlo hezky od ruky. Zahrada dost prokoukla kytičky v trvalkovém záhoně jsou najednou krásně vidět, prostě krásné jaro se u nás ozývá v každém kousku zahrady.

Energie

Takovýto začátek jara asi není úplně ideální, ale mne vyhovuje. Úplně cítím jak mne sluníčko svýmy paprsky lechtá, jak mne nabíjí energií. Vše se jeho sílou stává krásnější, veselejší. Prostě nádhera.

JAROOOOOOOO

je tady. Dnesk aje konečně krásně. Hned ránojsme jeli nauřady a nakoupit. Děti usly v autě tak jsme si dala na terase obídek a jala se prozkoumávat jak to u nás vypadá. A zdá se, že vše se krásně probouzí a pučí. Mám fakt radost převelikou na sluníčku je cca 18°C.

Další den...

Tak nějak žijeme běžnou zimu, je sice krásně, ale boj se sněhem je dost náročný, hlavně jízda s dvojkočárem v hlubokem sněhu, nebo břečce stojí za to. Ale ve své podstatě se mi zimní počasí líbí, no a když si díky němo posílím břišní svaly, proč ne, že aspoň "až se léto zeptá...." budu krásná do plavek :-)

No tak aspoň trochu přírody :-)

Úroda

Krom nedávno objevených cuket, máme i dlouho očekáváne dýně hokaido :-) Jsou super a všem krom M. i chutnají.

No a další oranžová krása, plody Mochyně