pátek 30. dubna 2010

Vykvetla tak akorát ...


Abychom se zítra mohli políbit pod rozkvetlou třešní. No popravdě abychom to mohli uskutečnit museli bychom si lehnout, ale co by pro lásku člověk, neudělal, že?

Vyfotila jsem jí už dneska a to protože se sem žene nějaká budřina a déšť, tak ať jí mám zdokumentovanou pro případ, že květy do rána nevydrží.

Jsme u ní dnes s Any seděly a já jí vykládala o tom, jak se na prvního máje líbá pod rozkvetlou třešní a že, by nás měl táta zítra opusinkovat a Any nechce, sice chce, abychom se měli rádi pořád, ale líbat pod třešní se teda nehodlá, no koho jen mi to v tom odporu k tradicím a pověrám připomíná :-)

No uvidíme zda to zítra vyjde :D

čtvrtek 29. dubna 2010

Jak opička na gumě...



skáče Joly na trampošce. Už nesčetněkrát jsem kvitovala její koupi. Je to prostě užasná záležitost jak pro děti tak pro dospělé. Joník, je rozvážnější, nejraději po ní běhá, objevil, že když si lehne na záda a vytvoří tělíčkem luk, tak že se dotýká jen nohama a hlavičkou a povolí tak, že skáče, sice v leže, ale je to děsná legrace. Joly zvládá v pohodě skákat snožmo. Oba se u toho neskutečně baví.

středa 28. dubna 2010

Švihadlo ...



Any už dlouho hraje tenis, no hraje, chodí na tenis. Dnes měli novinku, jednak letošní první tréning na kurtu a měli si donést švihadlo. Jako sehnat švihadlo není až tak jednoduché, nakonec opět nejlepší volba je malé provinční hračkářství. Klasické švihadlo v něm mají a stojí 35Kč :-)

No nejdříve jsem Any ukazovala co sním, já. Jenže jsem nevěděla jak jí to jako vysvětlit. Trenérka na to má fígle, takže nejdříve přehazovali pak podhoupávali pod nohama a pak zkoušeli skákat. Zatím jí to moc nejde, ale myslím, že to bude umět za chvilku a mne to motivuje taky vyzkoušet co ještě svedu :-)

pondělí 26. dubna 2010

Intenzivní tymiánová koupel...


Aneb přemýšlím, zda si zde nezaložím štítek Jojatí lotroviny.

Joly šla do vany celá, Joník jen vydrbat ruce, blahořečím omyvatelnou barvu na stěně a lituju se že už si neužiju tu užasnou vůni tymiánové koupele od Justu. V lahvičce bylo více jak polovina, teď se dobře dýchá nejen Joly, ale i našemu koupelnovému nabytku, hračkám, dlažbě a koneckonců i nám všem, neb teď mě to tu bude svrbit v nose asi hodně dlouho. Jen doufám ,že to Joly neodnese nějakou alergickou reakcí.

neděle 25. dubna 2010

Jarní práce na zahradě...


Jako už to tak bývá, nejlépe dopadnou věci neplánované, takže když jsme v sobotu dopoldne přijela z náku v DM Jirka od sousedů zrovna přijel s vozíkem, mulčoviny. Slovo dalo slovo a jeden dovezl i nám, takže po výborném obědě v restauraci a dortíku na oslavu dědových narozenin, jsem šla plít a rozvážet. Babi s dědou se ke mne přidali, takže nám to šlo hezky od ruky. Zahrada dost prokoukla kytičky v trvalkovém záhoně jsou najednou krásně vidět, prostě krásné jaro se u nás ozývá v každém kousku zahrady.

sobota 24. dubna 2010

Hodinky...


dostal děda od nás a babičky, jako hlavní dárek k narozeninám. No a tím pádem byla volba dortu jasná. Udělala jsem hnědý piškot, čokoládový krém dovnitř a ještě k tomu lesní ovoce. Nahoře barvený krém ze salka a másla. No co vám budu povídat neskutečná mňamka a dobrota, nesebekriticky musím říct, že se prostě povedl. Jako vizáží už jsme vyrobila dorty hezčí, ale snad v tom ty hodinky jdou aspoň trochu poznat :-)

čtvrtek 22. dubna 2010

Konečně ...


se dostávám k tomu vzít děti ven na nové kolo odrážedlo. Do ted bud měli rýmu, nebo bylo škaredě, nebo prostě nebyla čas ani nálada, takže si hráli jen na zahradě.

Dnes bylo krásně sice chladno, ale nemoce nejsou tak jsem je vytáhla s babičkou hezky na cestu. Joly objela na koloodrážedle celý blok domů, Joník se za náma ploužil na 4kolce. Vždy ujel pár metrů a pak děsně dlouho sledoval okolí. Prostě Joník bude nejspíše pozorovat migraci šneků v okolí pařezu. Zato Joly se nezastaví, prostě mne nepřestane udivovat jak je každý úplně jiný a dostat je na společnou fotku je téměř nemožné.

neděle 18. dubna 2010

Poděkování...


Ještě bych chtěla poděkovat babi a dědovi, jednak za hezký dárek, ale taky za to, že se během spotřeby toho dárku vzorně postarali o naše dětičky.

Přemýšlela jsem nad fotkou, která by to poděkování nejlépe charakterizovala, bohužel žádnou společnou nemáme, tak alespoň jednotlivě, dva spokojení a děkující :-)

sobota 17. dubna 2010

SOOS, motýlí farma a sopka..


Ráno po snídani, masážích a ulovení nové karty do foťáku se vydáváme na prohlídku místních přírodních krás spojenou s odlovem nějakých těch kešulí :-)

Opět i po 4 letech mne uchvátil SOOS a jeho mofety a vůbec to co naše Země dokáže. Motýlí farma v Žirovnicích stojí za zhlédnutí, jen to chce mít více štěstí a nenatrefit tam na hromadu dětí ,které loví motýly kšiltovkou za klidného dozoru svých rodičů. No což posezení na lavičce před skleníkem bez honění dětí z cesty stálo taky za to :-)

No a v těchto dnech více jak symbolická návštěva sopky Komorní hůrka. No a po návštěvě Františkolázeňského aquafora jsme už jen unaveně padli do postelí...

pátek 16. dubna 2010

Chápající prarodiče...

Naše děti mají to štěstí, že mají chápající prarodiče. Prarodiče, kteří vědí...

Takže díky nim jsme mohli mi rodičové zanechat všechny naše užasné, kouzelné, všudypřítomné a roztomilé dětičky doma a vyrazit na krásný výlet POUZE ve dvou :-)

Vyjeli jsme v pátek dopoledne s vidinou krísného slunečného víkendu plneho jen klidného rozjímání, poznávání nových míst a času jen pro nás.

No a aby to bylo ono po asi 140ujetých kilometrech přišla zkouška, zkouška zvládnutí krizové situace ve dvou bez dětí ... píchli jsme

No nic zvládli jsme to na jedničku a na venek působili, jako bychom tlačení lepící hmoty do pneumatiky(nemaje v autě rezervu) dělali denně, neb paní bydlící v domě u kterého jsme zastavili, vyšla a konstatovala, že jsme dobří, že to umíme. No umíme, já umím číst a M. umí dle mých pokynů konat :-) Když se nám povedlo utěsnit díru, vydali jsme se hledat nejbližší pneuservis. Tím jsme se neplánovaně dostali na okraj Mariánských lázní.

Zkouška se povedla jedeme dál namířeno máme do Františkových lázní na romatický víkend plný výletů, kešek a masáží.

Ted by bylo asi na místě vložit fotku Františka, jenže když se někdo balí na poslední chvili, a nechá si kartu do fotáku v počítači doma. Má trochu smolíka.


středa 14. dubna 2010

Nová holka...


Máme doma novou holku, ale nikdo jí to neříkejte. Než jsme šli musela jsem jí slíbit, že jí nikdo nebude říkat, že je jako nová, stydí se. Konečně se nechala zase přemluvit a šly jsme ke kadeřnici. Doufám, že tím to skončilo období ranních problémů při česání. Období vlasů v puse a následného rozčesávání těch slepenců :-)

Na keramice se jí teda nikdo neptal nikdo o tom nemluvil a po chvilis tím s radostí přišla sama, šmudlinka jedna.

pondělí 12. dubna 2010

Miluji své děti...



protože jsou stále "živí",

ikdyž rozdrobí polystyrén na jednotlivé kuličky

ikdyž osprchují nejen sebe zapomenouc se vysvléci, ale přiberou k tomu i celou koupelnu plnou vybaleného prádla

ikdyž tu ječí jak syrény

ikdyž cokolik někde zvednu a uklidím, dají neomylně zpět na původní místo

ikdyž v misce po jídle není ani památky a přitom jsou stále hladoví, neb místo do pusy ho nahážou na koberec

ikdyž se počurají do postýlky toho druhého a cestou do ní projdou kolem suchého nočníku

ikdyž 5x vylezou z postele než usnou

ikdyž se vztekají když jim nedám správnou barvu misky

ikdyž přelijou všechnu vodu ze štávou z lahvičky v lepším případě na stůl

ikdyž na zahradě neomylně najdou jedinou kapku vody která napršela do nějaké nádoby

ikdyž mi písek z pískoviště stěhují do obyváku

ikdyž neomylně popíši čí je každá věc právě vytažená ze skřínky

ikdyž se perou o jednu hračku, i přestože vedle nich stojí tatáž

ikdyž ...

Končí legrace, začíná sranda...


Tak jsme opět ve vyšším levelu, padla další zábrana. Holt rostou rostou...

sobota 10. dubna 2010

Zábava, relax, Chotěboř..podruhé:D


Teprve dnes jsme mohli vychutnat krásy tohoto místa naplno, neskutečně mne nadchnul dopolední výlet na Sokolohrad údolím Doubravy. Sluníčko se sice snažilo občas vykouklo, ale na zpáteční cestě padaly i kroupy. Děti se snažily navzájem naházet do řeky, protože všichnimuseli jít první, maminky lehce nervily, kteréže to róbě se první vykoupe :-) No první a tuším jediný to zvládnul už v pátek Míra od Lucky:-)

Úžasný byl polední klid, kdy po obědě děti ležely na madracích a poslouchaly pohádku, to ten neskutečný mumraj, hluk a křik na chvíli ustal a byl to kouzelný pohled :-)

Odpoledne děti ještě společně vyhnaly poustevníka který víle ukradl poklad a večer byl opět přes korálkování problém zahnat háďata do postelí :-)

pátek 9. dubna 2010

Zábava, relax, Chotěboř..


Po té co se Jojata stala kolektivu neschopnými, rozhodli jsme se pro náhradní variantu a plánovaný prodloužený víkend se všema dětma, jsem změnila na klasický víkend jen s Any. Jojata zůstala doma s tatínkem a hromadou kapiček syrupů a podobných zdraví povzbuzujících léčivých tekutin.

V pátek večer jsme s Any vyrazily za dětma a zábavou. cesta nic moc, neb se opět připomělo auto a jeho prošvihlá garanční prohlídka a pískací asi kolo, naštěstí pískalo jen chvili, na nervozitě až do cíle mi to ale neubralo. Nejhorší úsek plný neznámých serpentýn jsem jela už za uplné tmy a v okamžiku, kdy jsem zastavila že jsem určitě zabloudila, jenže otočit se nadalo jsem uviděla odbočku k chtě Doubravka. Moc milému zařízení v úplně úchvatné přírodě a plnému samých veselých lidiček a rozjařených dětiček.

Příroda v okolí řeky Doubravy stojí za návštěvu!!!

čtvrtek 8. dubna 2010

Nemocníčci skákaví...

Tak jsme dnes měli vyrazit směr chata Doubravka v Chotěboři, a jak už to tak bývá, ve více dětné rodince, vyrazili jsme, ale k Mudr. No Jojata chrchlají chrmlají a kýchají. Mudr. je zkontrolovala a zkonstatovala, že jsou jen dostatečně nachcípaní. Takže nejedem nikam, hlavně teda abychom nebyly za přenašeče. Nicméně sluníčko nás vytáhlo aspoň z domečku, původně jsem chtěla jen na chvilku, ale pak nám to nedalo a byli jsme na zahradě celý den. A takhle dovádějí nemocníčci ...
video

úterý 6. dubna 2010

Výtvarnice výstavní...


Tak jsme včera s celou rodinou a ještě nanavštěvu přijetou Luckou s Algidou, zajeli na výstavu Velikonce v Kladenském zámečku. Je to výstava ZŠ a MŠ z Kladna a okolí. I naše školka tam má své okénko a tomu okénku vevodí Anetky obrázek. Musím nekriticky říct, že je moc hezký a moc se jí povedl. Jsme na ní moc pyšní :-) Celá výstava je moc hezká a je tam spousta zajímavých velikonočních nápadů i výtvarných technik. No aspoň máme zase nějaké nápady do našeho výtvarníčku.



pondělí 5. dubna 2010

Tak nevím...



Den začal docela hezky, táta s Joníke, hezky a v klidu vyšmigrustovali všechny holky u nás doma. Joník to rychle pochopil, ale fakt jen hezky lehce symbolicky plácal. U snídaně pak někdo zvoní nějakcí velcí kluci, Any čekala na Vašíka a k těmto prostě nevyšla ven. A znovu začaly rozhovory na téma, že tohle ani já ani M. prostě nemáme rádi. Any jsme řekli, že se musí rozhodnout zda chce, aby za ní chodili a pak nebude řešit kdo tam je a nebo prostě otvírat nebudeme. Ale abych tady zjištovala, zda to je či není ten či onen to se nám nelíbí...

Za chvili půjdu dětem ven poschovávat nějaká vajíčka ať mají radost i holky. Any dost řeší proč chodí na šmigrust kluci a ne holky, tak aspon trochu vylepšení situace.

PS:Vašík přišel i s Martínkem no nadšení veliké :-)


neděle 4. dubna 2010

Adivejce...


Já to šmigrustování prostě nemám ráda. Naštěstí se to u nás utříbilo v nějakých rozumných mezích a M. mě max pohladí mokrým prstem po tváři. NIcméně s dětmi pořád tenhle postoj musím přehodnocovat.Nejdříve Any od určitého věku chce zdobit vajíčka, letos dokonce s holkama řeší koho čekají, že na ně přijde a dělají, že se netěší a přitom je jasný, že když nikdo nepřijde budou smutné.

Letos k tomu přibyl Joník. Né, že by o nějaký šmigrust stál, ale úvahy o tom, že to jednou budechtít taky absolvovat přijdou. No uvidíme jak se k tomu postaví on a hlavně my.

Takže letos máme zasebou malování vajíček a vyfotila jsme Vám můj letošní nápad :-), myslím že minimálně puberťáky by mohl potěšit.

Oslava...




Konečně se Jojata dočkala, no oni asi na nic nečekali, ještě z toho nemaj rozum, takže i proto jsme jim oslavu narozenin odsunuli na dobu, kdy tady bude babička s dědečkem. Dorty jste viděli už včera. Takže teď, už jen zbývá napsat, že oslava se vyvedla. Oba na dortíky koukali a taky jim chutnali. Dostali kolo odrážedlo a aquadoodle. Obojí se setkalo s úspěchem. Dost překvapil Joník že na koloodrážedla taky ihned zvládl jezdit. No a malovaná to je jejich. takže spokojenost a nazdraví!


sobota 3. dubna 2010

Zvony odletěly, hluk přiletěl..




Aneb navštívila nás babička s dědou. No a dětem dovezli frkačky. Jolance se po chvíli povedlo i frkat. Měla z toho velkou legraci. No a večer jsme si udělali celorodinou tvořící akci na zítřejší oslavu.

Ještě teda chybí kola, ale jinak myslím že to dopadlo dobře :-)

čtvrtek 1. dubna 2010

Nemiminko...


Když jsme kdysi na jedné internetové diskuzi očekávali narození naších miminek, když jsme slavili jejich první narozeniny, tenkrát jsme se smály tomu, že za pět let půjdou do školy. No a ono hop, člověk se ani nenadál a je to tu. Včera jsem Any objednala dárek k narozeninám, a dneska jakoby to chtělo umocnit ty pocity ztraceného miminka expresně dorazil domů.

Anetky první aktovka,

Je krásná velká a neskutečná. Tak snad z ní bude mít na narozeniny radost zatím je schovaná ve skříni a čeká na svůj den.

FOTO: na přání babičky zaujatá Anetka.