Přijata ...

Jako začínám chápat, co jsem slýchávala od mých rodičů

"My nestárneme, to stárnou děti"

Jako, jak je možné, že jsem jako mý rodičové

"Já nestárnu, to naše děti stárnou"

Nemám pocit, že by od narození Anetky uběhlo tolik vody v potoce, ale asi jo...

Dnes Any absolvovala zápis do školy, doprovodili jsme jí společně s tátou.

Moc nepřekvapila, dost se styděla, ale krom básničky(tu prostě nepřednesla) zvládla vše, krásně. Sice s nesmírnou dávkou nervozity, ale barvy, tvary, spojování písmenek, kreslení postavičky(jako nakreslila sebe v dokonalé podobě).

Takže od září jí začne další etapa života. No a nám rodičům taky!

Jak M. poznamenal, "zase se sem vracím". Ale tentokrát v jiné roli, z dnešního pohledu té těžší. Snad tedy obstojíme i jako rodiče školáka.