Sněží, sněží...

mráz kolem běží...

No nic, prostě po tom babím létu hned přišla zima a to pořádná.

Dnes se o tom přesvědčili všichni. Zejména řidiči nakladních automobilů, aspoň co jsme dneska mohla kolem zasněžených cest vidět.

Všem přeji, aby celou zimu zvládli bez následků sněhových kalamit.

FOTO: nic moc foceno za mobilem z auta.

Listopadový Telč

Aneb víkend ve dvou se spoustou volného času, s krásným cílem v městěčku s památkami UNESCO.

No jo, bylo to super, až malou vadou na kráse, byly listopadové otvírací hodiny na zámku i věži kostela. Holt tohle nám nedošlo a já ač interiery a prohlídkové okruhy zámků a hradů zrovna nevyhledávám, tenhle jsme chtěla vidět, přeci jen se tu natáčala spousta pohádek. Takže sem musíme zase znovu, neb v Listopadu mají zavřeno.

Domeček...

aneb společná práce Anetky a táty...

čáry máry ENTENTÝKY...

aneb Jojatí divadelní premiera. Jak už se pomalu stává zvykem, i letos Eva Raraši zařídila hromadu lístku do divadélka Viola. No a protože Jojata už nejsou miminka, rozhodli jsme že půjdeme poprvé jako rodinka.

Jolanka na začátku představení dobu koukala s otevřenou pusou.

Joník si užíval písničky.

Anetka se smála a zpívala také.

Prostě se to povedlo. Díky kontaktnosti představení se krom malých chvilek moc nenudili a zvládli to krásně až do konce.

Bzzz, auu, bíííí ááááá....

Pyžamová párty. No spíše hromadná hulákající akce :-) Před šestou večerní se u nás začínají scházet, první dorazí Kačenka, je tu stále docela klid, takže při přebírání Blaničky stihnu s Ladou prohodit pár zajímavých slov. Volume pomalu stoupá, ale stále slyším svuj hlas. Za chvili Jana přiveze Tínku a AnetkuH. Kolem šesté přijde v téměř jeden okamžik Amálka a Terezka. Jojata se chvili rozkoukávají, a v zápětí to začne, jedna velké a nekonečné bzzz, bzzz, áááá, bzzzz, bííííí, bééééé. Prostě nerozlišitelná smršť překřikujících se holčiček (a Joníka). Chvilemi je hejno dole, aby během vteřinky zase odbrzučelo nahoru. Prostě taková normální "rodinka"

Byly ale hodné už v 21:45 téměř všechny spaly, ty co nespaly, to krásně dělaly :-) budíček v 6:18 ...

Motýl motýlkový indiánský...

A opět to u nás vypadá vesele. Všichni tři si hrajou nahoře zavření je tam "relativní" ticho tak nezasahujeme a necháme je svému osudu. Děti občas prostě potřebují být sami sebou. Tentokrát jsme je našli vysvlečené do půli těla, s pomalovanými obličeji. Hrály si na indiány :-)

Dám kalikum hami...

Se takhle Jolanka rozhodla dnešní krásnou listopadovou neděli. Tedy vysvlékla se z pyžama, oblékla kalhotky(obráceně) a snadálky (taktéž) a s pytlíkem žrádla pro králíky se snažila dostat ven. Jako je teda fakt šikovná, ví, že když chce ven musí se převléct z pyžama a obout boty. No trochu jsme to poupravili a ona štastně vykráčela a králíky nakrmila :-)