365 - den 109.

Druhá Adventní neděle. Letos jsem nestihla zapálit adventní věnec o první Adventní neděli, ale až během týdne následujícího. Měla jsem k tomu ale zásadní důvody.

Můj první "věnec" se vypaloval do své krásy. Výsledek mého každostředečního karamičení vidíte sami, ve skutečnosti modrá není až tak modrá, ale myslím, že na svoji nezvyklost se docela povedl.

A druhý klasický adventní věnec jsme dělali ve čtvrtek v Klíčku. Takže vidíte naše dva věnečky, které už u nás doma svítí.

365 - den 108.

Tak jsem konečně vyfotila zastřešení v celé jeho kráse. No musím říct, že se líbí nejen mi, ale všem okolo také, takže musím konstatovat, že to táta krásně vymyslel :-)

No ještě to není úplně hotové je třeba dodělat klempířinu a položit ještě jednu krytinu, ale to jsou věci které nejsou vidět :-) No mám epřislíbeno, že po 10. lednu to snad dodělají, což je klasika hotovo mělo být zhruba do konce října.

No a taky musím napsat, že dnes jsme měli vítání občánků. Takže Joník i Jolanka jsou řádnými občany Unhoště. Fotky budou prý ve středu, nechali jsme se vyfotit profesionálem, tak snad bude co na blog dát :-)

365 - den 107.

Dnes chodil mikuláš s čertem. No a já jako správný fotogragraf chtěla ulovit obrázky tak akorát napnuté a vystrašené Anetky. Jenže jak to tak chodívá, občas se i baterky vybijí. No což nakonec bych stejně nic nestihla vyfotit, neb jsem držela Jolanku s Jonáškem a ještěk tomu Any, která měla opravdu respekt a trochu se i bála. Mikuláš přesně věděl, že kňourá a kouše si nechty, ale taky že mamince pomáhá a je hodná na Joníka a Jolanku. Takže čert si jí nevzal za příslib, že nechty už si kousat nebude a za vzorově zazpívanou písničku.

"Cibcib cibulenka,
mak mak makulenka,
když jsem byla malinká chovala mne matinka,
a teď už jsem veliká, musím chovat Pepíka"

No ještě že to nezměnila na Joníka, to by jsi všichni mysleli, že doma nic jiného nedělá :-)

No strejda Jirka nám to i natočil tak snad dodáme aspoň to video :-)

365 - den 106.

Dnes jsme mimo jiné s Any navštívily vernisáž výstavy "Cesta Mráčkového dráčka". Prodejní výstava obrázků dětí ze soutěže cesta mráčkového dráčka (http://www.cestykdetem.org/cesta/index.html) jejíž výtěžek půjde na výtvarné potřeby pro děti do našeho RC Klíček. Obrázky jsou tam moc hezké a s tátou si tam snad také nějaký vybereme.

Na výstavě bylo možné vyzkoušet si tvorbu "medových svíček" Any byla nadšená a moc jí to šlo, neskutečně jí to zaujalo a vyrobila hned tři. Prní s mou pomocí, druhou na přání tety Katky pro Terezku a třetí pro tetu Lucku, za to, že hlídala Jojátka.

365 - den 105.

Kde je? Kde je, to malé dvoukilové miminečko. Na jednu stranu mám hroznou radost, že je tak šikovná a sama se takto krásně posadí, na druhou je mi líto, že ten čas tak strašně letí. Mám pocit, že si těch sluníček ani nestihnu užít auž mi utečou. Možná, protože je to prostě naposled, je mi to, o to víc, líto.

365 - den 104.

Tak tento kaktus, přemohl Jolanku. Během chvilky co jsem venku přebírala Any od sousedů(tak 5 minut, neb se ještě vracela pro pitíčko) Jolanka dolezla ke katktu a ten na sebe nějakým způsobem zvrhla a pak s ním na zádech popolezla tak, že vysypávající se hlína udělala asi metr dlouhou čáru :-(

Jolanka má poškrábané zádička a pár škrábancu ve vláskách :-(

No kaktus bude odejit, jen zatím nevím kam.

365 - den 103.

Tak po dlouhé době opět jedna moje fotka, tentokrát s váhově nejmenším členem naší domácnosti.