365 - den 171.

Návrat. Dnes jsme se zbalili a posnídani vyrazili směr domov. Baleni bylo šílené, ale opět jsme vše natlačili do auta a mohli jsme vyrazit domů, no byli jsme předposlední. Cesta byla dlouhá, nejdříve docela slušná zácpa v horách a pak už od Jablonce Any hlásila, že jí bolí bříško, takže jsme čekali kdy začne blinkat. No první zahlásila kakat, tak jsme zastavili vyčůrala se a čerstvý vzduch jí asi udělal dobře takže jsme dojeli domů bez použití pytlíku. Blinkat začla až navečer, když jsem byla v obchodě, kde jsem jen popadla to nejnutnější abychom měli něco k snědku a ještě jsem musela na benzínku pro colu a s vypětím všech sil dorazila domů a zalehla k Any. Já teda neblinkala, ale blbě mi bylo řádně. No už zbývá jen Joník, uvidíme zda odolá nebo si srba taky vyzkouší.

foto: detail kachlových kamen v restauraci U Voctů

365 - den 170.

Je pátek, poslední den. Dnes jakoby nám počasí chtělo vynahradit ty zakaboněné dny, vykoukl sluníčko. Hned po snídani jsme se vydaly s Any na sjezdovku a maximálně si to obě užily. Any drandí jak o závod, musím jí dost brzdit, myslím že její strach se přeměnil v můj starch o ní. 'Odpoledne opět bobování a večer měly holčičky diskotéku. Jolanka už neblinká a ostatní se dál drží tak vidíme zda vydrží až domů.

365 - den 169.

Ráno se na Lysou pro změnu vydali tátové. My s Katkou a Terezkou vyzkoušeli lyže bez instruktorky ve školičce, ale nebylo to nic moc. Tak jsme se vydali na bobování a oběd do krásné stylové restaurace. Odtud jsem já s Jojátkama utíkala domů, neb Jolanku postilh srb a blinkala jak o závod.

Po O jsme čekly až dorazí táta, abychom si s Any střihly dvojnásobnou premiéru. Jednak Anetky první jízda na dospělém vleku a pak naše společná první sjezdovka. Našla jsem v sobě netušené rezervy a šlo se na věc. Any se vůbec nebála a tak jsme první jízdu na vleku zvládly obě bez ztráty kytičky a Any si tak vysloužila tykadýlka jako správná lyžařka.

První jízda dolů, byla dlouhá, Any se po každé zatáčce zastavila, několikrát spadla, ale byla neskutečně nadšená. S každou další jízdou získala další fous odvahy a jezdila čím dál rychleji a krásně malovala obloučky.

365 - den 168.

Akce "holky na lysé". Na dnešk připadl pro nás velké holky, výlet na Lysou horu. Hned po snídanijsme zanechaly tatínky s jejich dětmi a vyrazily na sjezdovky na Lysou horu. pomocí dvou sedačkových lanovej jsme se dostali až na vrchol a tam nás čekalo maximální překvapení. Nodherné sluníčkoa pohled do kraje zakrytý vrstvou mraku. No škoda, že jsem neměla sebou foták. Tak krásně uplně zasněžené stromy v slunečním svitu s modrou oblohou bylo škoda nevyfotit. No mám je aspon v mobilu uvidím, zda doma najdu kabel a stáhnu ty fotky. No parádně jsme si to všechny užily ikdyž sluníčko na sjezdovkách se snižující se nadmořskou výškou vystřídala nejdříve maximální mlha a pak šedá oblačná nálada. Po příjezdu jsme se zase s M. vystřídali a on si zaběhl aspon na sjezdovku u chaty.

Na fotce jsou nejspíše zazimované maliny v Rokytnickém podání.

365 - den 167.

Poslední den ve školičce.Dnes byla Any ve školičce naposled. Její oblíbená paní instruktorka měla volno, až v sobotu, a k druhé jednak nechtěla a hlavně její přísup byl tak hrozný, že jsem odmítla dát za to ty peníze. na fotce jsou všechny čtyři lyžařky(na zemi stojí Anetka Hučkovic, a nahoře zleva Terezka, Any a Adélka.

Večer postihl M. srb, takže měl veselou běhavou noc a já nervíky jak si to hezky všichni předáme.

365 - den 166.

Any měla další hodinu ve školičce. A my se vystřídali na sjezdovce. Počasí začalo být lehce nečasovské, ale i tak se den povedl. Ve volných chvílích holčičky řádí na chatě a v podstatě o nich ani nevíme. Zdravotní stav našich dětí se lepší, Joník už skoro není osypaný a pomalu ustupuje i rýma. Odpoledne mi Any ukáže, jak už umí hezky uvládat lyžičky, chodí hezky do kopce a taky prý umí zatáčet. Večery se odvéjejí ve znamení společenských her. Tátové karbaní, no sousedi prý potřebují na komín, tak Jirka vesele zaučuje ostatní do maryáše a pokeru(M. prohrál tři stovky) a mámy objevují novou úžasnou hru Osadníci z Katanu.

365 - den 165.

Lyžařka. Dnes se Any poprvé v životě postavila na lyžičky. Dopoledne jsme to zkusili s dětma na svahu, a došli jsme k závěru, že tento způsob není vůbec dobrý, takže jsme naběhli do lyžařské školičky a objednali jí první hodinu. Any si to maximálně užila, co se naučila, ale ukázat nechtěla.

Taky jsme zrekognoskovali terén a užili si sluníčka.