365 - den 231.

A jízda pokračuje. Opět další den ve znamení práce na zahrádce. No je opravdu nádherně tak je třeba to využít. Zasadila jsem tři druhy slunečnic, hrášek a ještě mne jeden hrách, dýně a podobné čeká. No a taky všude raší všelijaký plevel a podobné ošklivosti ,teda krom té krásy, co se klube samo také!!!

Vidíte taky ten záhonkový obličejík?

365 - den 230.

Návštěva. Dneska nás poctila návštěvou Renda s holčičkama, Any tedy nešla ani do školky a užila si návštěvy. Když odjely vrhla jsme se do nápravy zdevastovaného trávníku. Bych neřekla, že 6.4 budeme mít na zahradě senoseč. Ne nebojte, neupadla jsme na hlavu, je to suchá tráva vyvertikutátorováná (nebo jak se to podivně jmenuje) z našeho trávníku. Škoda, že mne v té hektice večera nenapadlo vyfotit ty krásné hromádky, dříve než jsem je začla ládovat do všech možných odkladišť.

365 - den 229.

Neděle. Dopolko nákup, odpolko sousedské grilování. Děti blbly na zahradě a my si nacpali pupíky, jen s těma dvěma čertíkama je to jaksi náročnější, člověk aby je pořád dával na jednu hromadu, a oni se pořád někam rozleízají. Jolanka objevila kouzlo otevřených dveří na terasu, takže jakmile zmerčí, ohnivá čára to jistí a ona jde prozkoumávat ten veliký svět. Joník si vystačí s terasou.

No a zahrádka mi pomalu ale jistě rozkvétá, jen kdyby mé botanické znaloti dosáhly aspon tam abych věděla co jsme to loni zasadila... nicméně klubající se narcis poznám stoprocentně :-)

365 - den 228.

Hop. Postavili jsme trampolínu, Any nadšená strašně a děti ze sousedství také. Odpoledne jsme s holčičkama vyrazily do Violy. Any, Any Terezka, Amálka i Adélka si to moc užily. Představení bylo pěkné a určitě stojí za to :-)

Jo a nemám fotku ani z divadla ani trampolínu tak tu vyfotím dodatečně :-)

365 - den 227.

Je nádherně takže si užíváme venku a Jojátka objevují ještě neprozkoumaný svět.

365 - den 226.

Krásný slunečný den. Tak to je přesný popis dnešního dne. Proto jsme se odhodlala a i přes své pajdavé nožky jsem Jojata nabalila do kočáru a do Klíčku na Any angličtinu a výtvarku jsme šli(respektive ploužili se) pěšky. Cestou mi volala Katka, že Any vyzvedla a odvede na angličtinu, takže jsme zvolnila tempo a užívala si toho sluníčka. Cestou jsem vyzvedla fotosešity a potkala Katku s Ivou dali jsme si na zahrádce u Klíčku nanuka a pak šly na výtvarku. Zrovna končila angličtina. Na výtvarce děti dělaly králíčky nebo kuřátka a pak malovaly temperama. No šlo jim to náramně, ale nejvíce mne zaujalo zaujetí Verunky. a její špinavé ručky.

A pak si taky neodpustím jeden ze dvou Anetčiných obrázků, ten první byl dětský barevný s motýlkovou vílou, ale tenhlemi přišel děsně zvláštní, přijde mi že má prostě zaláskovaného ducha

365 - den 225.

Nepovedené. No jo tak jsme se opět nechala nalákat na pečení ale nepovedlo se. Jde o slané česnekové trojuhelníky. Jednak jsem nepochopila že se to má nařezat uplně uplně a druhak jsem rovnou udělala ze dvou třetin těsta sladké, což by nebyl problém kdyby mi došlo že do toho těsta by se taky sešel nějaký cukt nebo aspon míň soli. No nic příště se snad povede lépěji.