SOOS, motýlí farma a sopka..

Ráno po snídani, masážích a ulovení nové karty do foťáku se vydáváme na prohlídku místních přírodních krás spojenou s odlovem nějakých těch kešulí :-)

Opět i po 4 letech mne uchvátil SOOS a jeho mofety a vůbec to co naše Země dokáže. Motýlí farma v Žirovnicích stojí za zhlédnutí, jen to chce mít více štěstí a nenatrefit tam na hromadu dětí ,které loví motýly kšiltovkou za klidného dozoru svých rodičů. No což posezení na lavičce před skleníkem bez honění dětí z cesty stálo taky za to :-)

No a v těchto dnech více jak symbolická návštěva sopky Komorní hůrka. No a po návštěvě Františkolázeňského aquafora jsme už jen unaveně padli do postelí...

Chápající prarodiče...

Naše děti mají to štěstí, že mají chápající prarodiče. Prarodiče, kteří vědí...

Takže díky nim jsme mohli mi rodičové zanechat všechny naše užasné, kouzelné, všudypřítomné a roztomilé dětičky doma a vyrazit na krásný výlet POUZE ve dvou :-)

Vyjeli jsme v pátek dopoledne s vidinou krísného slunečného víkendu plneho jen klidného rozjímání, poznávání nových míst a času jen pro nás.

No a aby to bylo ono po asi 140ujetých kilometrech přišla zkouška, zkouška zvládnutí krizové situace ve dvou bez dětí ... píchli jsme

No nic zvládli jsme to na jedničku a na venek působili, jako bychom tlačení lepící hmoty do pneumatiky(nemaje v autě rezervu) dělali denně, neb paní bydlící v domě u kterého jsme zastavili, vyšla a konstatovala, že jsme dobří, že to umíme. No umíme, já umím číst a M. umí dle mých pokynů konat :-) Když se nám povedlo utěsnit díru, vydali jsme se hledat nejbližší pneuservis. Tím jsme se neplánovaně dostali na okraj Mariánských lázní.

Zkouška se povedla jedeme dál namířeno máme do Františkových lázní na romatický víkend plný výletů, kešek a masáží.

Ted by bylo asi na místě vložit fotku Františka, jenže když se někdo balí na poslední chvili, a nechá si kartu do fotáku v počítači doma. Má trochu smolíka.

Nová holka...

Máme doma novou holku, ale nikdo jí to neříkejte. Než jsme šli musela jsem jí slíbit, že jí nikdo nebude říkat, že je jako nová, stydí se. Konečně se nechala zase přemluvit a šly jsme ke kadeřnici. Doufám, že tím to skončilo období ranních problémů při česání. Období vlasů v puse a následného rozčesávání těch slepenců :-)

Na keramice se jí teda nikdo neptal nikdo o tom nemluvil a po chvilis tím s radostí přišla sama, šmudlinka jedna.

Miluji své děti...

protože jsou stále "živí",

ikdyž rozdrobí polystyrén na jednotlivé kuličky

ikdyž osprchují nejen sebe zapomenouc se vysvléci, ale přiberou k tomu i celou koupelnu plnou vybaleného prádla

ikdyž tu ječí jak syrény

ikdyž cokolik někde zvednu a uklidím, dají neomylně zpět na původní místo

ikdyž v misce po jídle není ani památky a přitom jsou stále hladoví, neb místo do pusy ho nahážou na koberec

ikdyž se počurají do postýlky toho druhého a cestou do ní projdou kolem suchého nočníku

ikdyž 5x vylezou z postele než usnou

ikdyž se vztekají když jim nedám správnou barvu misky

ikdyž přelijou všechnu vodu ze štávou z lahvičky v lepším případě na stůl

ikdyž na zahradě neomylně najdou jedinou kapku vody která napršela do nějaké nádoby

ikdyž mi písek z pískoviště stěhují do obyváku

ikdyž neomylně popíši čí je každá věc právě vytažená ze skřínky

ikdyž se perou o jednu hračku, i přestože vedle nich stojí tatáž

ikdyž ...

Končí legrace, začíná sranda...

Tak jsme opět ve vyšším levelu, padla další zábrana. Holt rostou rostou...

Zábava, relax, Chotěboř..podruhé:D

Teprve dnes jsme mohli vychutnat krásy tohoto místa naplno, neskutečně mne nadchnul dopolední výlet na Sokolohrad údolím Doubravy. Sluníčko se sice snažilo občas vykouklo, ale na zpáteční cestě padaly i kroupy. Děti se snažily navzájem naházet do řeky, protože všichnimuseli jít první, maminky lehce nervily, kteréže to róbě se první vykoupe :-) No první a tuším jediný to zvládnul už v pátek Míra od Lucky:-)

Úžasný byl polední klid, kdy po obědě děti ležely na madracích a poslouchaly pohádku, to ten neskutečný mumraj, hluk a křik na chvíli ustal a byl to kouzelný pohled :-)

Odpoledne děti ještě společně vyhnaly poustevníka který víle ukradl poklad a večer byl opět přes korálkování problém zahnat háďata do postelí :-)

Zábava, relax, Chotěboř..

Po té co se Jojata stala kolektivu neschopnými, rozhodli jsme se pro náhradní variantu a plánovaný prodloužený víkend se všema dětma, jsem změnila na klasický víkend jen s Any. Jojata zůstala doma s tatínkem a hromadou kapiček syrupů a podobných zdraví povzbuzujících léčivých tekutin.

V pátek večer jsme s Any vyrazily za dětma a zábavou. cesta nic moc, neb se opět připomělo auto a jeho prošvihlá garanční prohlídka a pískací asi kolo, naštěstí pískalo jen chvili, na nervozitě až do cíle mi to ale neubralo. Nejhorší úsek plný neznámých serpentýn jsem jela už za uplné tmy a v okamžiku, kdy jsem zastavila že jsem určitě zabloudila, jenže otočit se nadalo jsem uviděla odbočku k chtě Doubravka. Moc milému zařízení v úplně úchvatné přírodě a plnému samých veselých lidiček a rozjařených dětiček.

Příroda v okolí řeky Doubravy stojí za návštěvu!!!