Tak je to tady...

Anetka se dočkala. Už splňuje všechny tři "podmínky" dle kterých je dítko zralé jít do školy.

Má 20kg
rukou se přes hlavu chytí za ucho,
a teď jí konečně vypadl první zub...


Nemohla se dočkat už dlouho většina kamarádek, už to měla dávno zasebou a ona pořád nic. Odpoledne se jí zoubek už hodně kýval, ale stále držel, a až ve vaně

Testování...

Vzhledem k tomu, že bych chtěla nový fotáček, jeho výběr jsem nechala právě na tuhle dovolenou. Lucka73, Blaňule i Janinka všechny fotí rády a dobře a mají bohaté nejen zkušeností, ale u výbavu, takže jsme zkoušela hlavně objektivy. A dokonce jsem dokázala vykouzlit i tuhle fotku. Jako na plnou výbavu nemám, ale je vám to taková krása, uvidíme co si teda nakonec vyberu a co mi bude dopřáno a hlavně jak mi to pak pujde :-)

12+4

Aneb

12dětí +4maminky

4dvojky+4 starší segry + 4maminky

8malochů+4větší+4největší

12holek +4kluci

4malí kluci+4malé holky+ 4 velké holky + 4 největší holky

a plánovaný týden v Krkonoších.

Přijeli jsme v sobotu odpoledne. Seznamování bylo rychlé a kouzelné, mumraj maximální a děti nadšené. Maminky taky :-)

Foto: jeden z obědů dva sedělina samotce neb se nevešli...

Celá...

se nám vrátila. Dle všeho i spokojená, s bronzovou medailí a diplomem za nejpořádnější pokojíček(jako nechápu jak to musí vypadat u těch ostatních dětí).

"maminko já neplakala, jen jednou mě Terezka v noci rozbrečela, ale oni(Terka s druhou Anetkou) bulely pořád"

jako každý večer?

"no každý ne, ale hodně často"

a čím tě rozbrečela a proč si brečela

"to už nevím"



"maminko mne nemusíš kontrolovat, oni nás tam kontrolovali každý den"

"jsme se sprchovaly společně s holkama, pod jednou sprchou"

za co máš ten diplom za netradiční soutěže

"to byla ta olympiáda" a co jste tam dělali,

"to už si nepamatuji "

a tak no :D

Fekální historka...

přijedem z obchodu a Jojata obědvají, už předem je mi jasné, že přestože, oba v autě usli na pár minut musí jít spát, protivnost sama by se dalo říct.

Po jídle tedy zavelím, směr postýlky. Joník nechce, ale domluvíme se a ochodně do postele vleze. Jolanka si bere Anetky larysu a jde také. Oba napřed použijí nočník ke svému účelu.

Předpokládajíce problémů částěčně vyspalých dětí, beru si knížku a ulehám k nim do pokojíku na zem. Joník podezřele ani nemukne a i po době kdy si myslím že už spí jen potutelně kouká, čtu další kapitolu a Joník spí, Joly nespí ,apořád si něco povídá. Vzdávám to a nechám jí jejímu osudu jdu si dát dolů nanuk a užít si zaslouženou chvilku klidu.

Po asi 20 minutách už to Joly vzdala a jde dolů. Během těch 20 minut vytahala všechny vlhčené ubrousky jakoby tušila že jsou zapotřebí. Vyháním jí z pokojíčku neb Joník stále spí, jdu do ložnice vložit ubrousky zpět do sáčku a když jdu dolů kolem dveří do pokojíčku Joník už sedí.

Vítajíce ho se slovy "jak jsi se vyspinkal?" zjištují, že "posraně... "

Zpětně si uvědomuji, že jsem kontrolovala JOly že smrdí, že jsem si říkala asi bude brzy kakat. zpětně mi dochází ta neobvyklá Joníkova tichota, a to že jsem slyšela že si "prdnul". No než by to řekl, tak tak tiše ležel ,že z toho usnul hezky ve vlastních "hovínkách".

Takže máme zasebou vanu a drhnutí již přischlých zbytků včerejších jáhel pračka pere a sušička se bude činit následně. Holt dobrých 20 minut klidu :D

PS: foto nedodám

Ahoj mámo, táto a Jojata!

MOC SE MI TADY LÍBÍ.
VČERA JSME PLNILI ÚKOLY.
TEĎ JSME V LESE A STAVÍME DOMEČKY.
JÍDLO MI TU CHUTNÁ.
AHOJ ANETKA

psáno dospělou rukou, vlastnoručně podepsáno Anetkou a na druhé straně obrázek viz výše. Plus ubrousek pár čárama poškrkaný a vložený. Jako asi fakt nemaj moc času :-)

PS: nevolala jsem a už nebudu, zítra je doma.

Zelná a zelená...

Tak krásně zeleně "kvete" náš stromeček.

Doma je nezvyklé ticho. Já sama v sobě prožívám dilema, zda volat, či nevolat na ŠvP. Si říkám, kdyby byl nějaký problém, zavolají oni. A jinak si nejsem uplně tak jistá, že chci vědět, že se jí třeba stýská, nebo by mi to stejně neřekli? Nevím. Věřím, že si to tam moc užívají, a ač jsem prozatím nevolala, vím, že dojeli v pořádku. A první večer holky blbly až do 22hodin. Paní učitelka seděla na chodbě a pokaždé co jí zazvonil telefon, vykoukla z nějakého pokoje nějaká holčička :-)

Včera jim celý den svítilo sluníčko a měli diskotéku, až večer prý začalo pršet.

Tak nevím budu divná, když nebudu volat, mám volat, nemám volat, no momentálně to vidím, že vydržím tak do středy :D