365 den 103.

Nekvalitní fotka, neb prostě v té rychlosti to jinak nejde. Jolanka a její první odvážný polosed :-)

365 - den 102.

Dnes jsme byli s BCčkem a Terezkou v divadle Viola na představení Ententýky. Bylo to moc hezké sedí se u stolečků(kdy se poštěstí sledovat divadlo s vinikající horkou čokoládou :-)) a je to hodně komorní a kontaktní. Celý program byl měsících v roce a tom co znamenají. Začalo to nám dobře známou písničkou 12 je měsíců v roce od Hradištanu pana Pavlici a celé to bylo užasné, děti dostávali hádanky, zpívaly, hráli na hudební nástroje(kamínky), poslechli si několik pohádek a zakončili to užasnou písničkou.

Čáry máry ententýky poletíme do afriky.

Byly jsme všichnimoc spokojení a určitě se do Violy na dětské představení ještě vypravíme.

Fotky nejsou nic moc, neb nevím kde se tlumí blesk :-( a stativ jsem teda neměla.

365 - den 101.

Paparazzi. Tak přesně tak si poslední dobou připadám. Vyfotit ty naše zlatíčka je docela boj, jakmile zmerčí foťák láká je ten a prováděnou činnost ihned ukončí. Dnes se mi to povedlo hned dvakrát. Jednak vyfotit celou trojku v sourozeneckém souznění, se mi snad ještě nepoštěstilo.

No a pak Jolík, dělá neskutečné pokroky ve fyzickém vývoji, dnes pomalu přicházela na princip lezení (výměna nohy a ruky) a takto na špičkách zkoušela levitovat netuším z jakého důvodu. Joník jí jen pozoruje a pomalu se snaží dělat totéž, začínám se bát brzy bude Jojat plný dům.

365 - den 100.

Wow a je tu 100. No, když jsem zakládala nevěřila bych, že se toho blog "dožije".
Slušela by mu nějaká hezká oslavná fotka, například ohňostroj,nebo nějaký oslavný efekt. No vkládám krásu podzimní zahrádky :-) Na svičku se zkusím vrhnout večer, pokud bude chuti a sil :-)

365 - den 99.

Šel z domu. Konečně jsem udala starý dvojkočár co jsme měli na zahradu, Jojata už v něm nebývají a tak tu jen překážel. Bojovka začla skládáním, ale po asi 15 minutách pokusů, telefonátu s Silvinkou, jsme to dala a kočár složila. Poté nastal další problém vložit ho do auta tak aby se vešel i podvozek od Janéčka, neb jsme kočár vezli do Prahy cestou k dr. No opět jsem zvítězila a místa kupodivu ještě spousta zbylo, blahořečím naše velké auto :-) Jo a kdyby to někoho zajímalo to co jsme za něj utržila jsem obratem nechala v lékárně, začínám mít pocit, že jsem objevila nový sport, aneb kdo tam nechá více :-(

Jinak hlášení od dr. ve výtěru z nosu byl jednak streptokok a ještě jedna potvůrka, takže mají všichni tři Biseptol, tímžto se nám začíná povážlivě kývat ortel nad příštím víkendem, kdy máme jet na mikulášskou na šumavu :-(

Jo a ještě už i Joník má obě jadýrka, a na kyčle už nemusíme :-)

365 - den 98.

Anetka je nemocná a je doma, při koukání na kouzelnou školku se rozhodla že Fanynce a Františkovi pošle obrázek. Pak chtěla ještě napsat i vzkaz, tak jsem jí to předepsala a ona takhle vzorově obkreslila, přidala i nějaký malůvky :-)

365 - den 97.

Dnes je to jen momentka, sedící k výroku neuroložky, neb naplánované a myslím i hezky provedené koupací fotky, jsem se nakonec rozhodla nezveřejňovat.

Teď zpráva od dr:
Jolanka je vůči svému korigovanému věku o fous popředu.
Joník na chlapa tak nějak v normě :-)

No a máme jim dávat překážky, aby z plazu šli na 4 a lezli, to je prý ta nejlepší rehabilitace, která existuje .-) No a když jsem je oba chtěla připravit na koupání, náš lehce líný Joník zahlédl za Jolankou ubrousky, ani jsme se nenadály a už si to šinul přes Jolanku (překážku) k cíli, takže už víme jak ho motivovat :-)

365 - den 96.

Minutu po dvanácté, ale pár hodin před sněhovou bouří, jsem zvládla zazimovat pampovou trávu. Chudinka takhle se sklonila před paní zimou, uvidíme zda to do jara přežije.

Jinak Joníkovi jsem objevila druhý zoubek, tak má obě dolní jedničky,ostré jak břitvičky :-)

365 - den 95.

Joníkův úsměv, tak stejný a dnes přeci jiný :-)

Jojo je to tu, Joník má první zoubek, prozatím ho vyfotit nejde, ale o tohle se prostě musím podělit. No a bonus, našla jsme ho já, takže už mám nový rolák a triko :-)

365 - den 94.

Stále není hotovo, dnes tesaře od práce vyhnala sněhová vychřice. Tak jsem s chutí hned využila toho, že sníh škvírama neproleze a Jojata na cestu k dr. naložila hezky pod střechou. Když jsem se vrátila po sněhu ani památka a takto na novou část svitilo slunce, jen ze škvír ve střeše(ještě není pokrytá krytinou) mi na oplátku kapalo až za krk :-)

U dr. jsem se dověděla to co vím dávno "Jojata nejsou ani nemocná, ale ani zdravá" jsou zahleněni, tak jsme dostali pořádné kapičky a taky čekáme na výsledky výtěru z nosánku. Očkování se boužel opět odkládá, při odchodu jsme dostali příkaz "příští týden musí být zdraví" jinak nám hrozí, že se třetí očko prošvihne a bude je čekat celá serie znovu :-(

Jinak hlášení z 8měsíců:

Jolanka 7,7kg, 72cm délka, 45cm obvod hlavičky a hrudníčku a je na 4 a plazí se.
Joník 8kg, 72cm délka, 45cm obvod hlavičky a 47cm obvod hrudníku, plazí se na 4 ještě není.

365 - den 93.

Výbava na dnešní noc. Jo už je to tak, Jolanka má zase teplotu. Pořád se nás ty virozy drží, mod "asi zuby" hledám denně a pořád nic. Zítra jdeme k dr. tak uvidíme.

365 - den 92.

Kresby přirody. Přijde mi užasné c dovede. A když tak koukám z okna a na mušle a z okna, napadá mne jediné " já chci léto!!!"

365 - den 91.

Hromada dřeva. Tak tu máme teď na zahradě a čeká. Pamalu, jen velmi pomalu se díky práci tří řemeslníku mění v zastřešení terasy a parkovácího stání. Ale už se moc těším až to bude hotovo a já si i za deště dám na terase čajíček a budu koukat kolem sebe. Nebo, až za děstě nebudu totálně mokrá než naložím celý ten náš cirkus do auta.

365 - den 90.

Ulovila jsem ho v akci, sice minimální ale zdařilo se. Jinak tedy s téměř 100% pravděpodobnosti v okamžiku vytažení foťáku zaujme pozici prdím na To mámo.

365 - den 89. Joník se plazí.

Joník se plazí. Hodně mu v tom pomohlo lamino, zjistil že to jde a pak se divil, když mu to na koberci nešlo. Takže díky laminu hodně, hodně dohnal Jolanku, ta mí sice lepší styl, je už dávno na všech 4, ale lozit se učilajen na koberci, na laminu byla maximálně nadšená, jak to jde hladce.

365 - den 88.

Dědeček vyrobil Any domeček. Nikoliv však domeček pro panenky, ale domeček pro Any. Any si nakreslila okna, dveře, komín, přidělali světlo, dokoce satelit(poklička od hrnce) a rádio(funkční). Takže pak už zbylo jen se nastěhovat. Já jí pomohla přidělat závěsy do oken(utěrky) předali jsme koberec jako chodník k domečku, prostě super zábava. Any byla nadšená a myslím, že už se tam zase těší.

365 - den 87. smogoslon

Ostrava.

Nevím proč jsem si myslela, že doby "vidím co dýchám" už jsou pryč.

Jojata s Any jsme poslali na procházku s babičkou a dědou a my vyrazili sami po místních zákoutích. Nejzajmavější se nám zjevilo na obloze. Holt obnovení provozů v hutích a podobných je nepřehlédnutelné, bohužel.

365 - den 87. Jolanka se plazí

Když jsem včera psala jak se Jolík snaží netušila jsem že se dnes budu opakovat, dnes to nebude fotka, ale video. Jolanka se rozplazila snaží se stačí uvidět něco zajímavého. Zkouší i lézti po 4, ale nejde ji koordinace rukou a nohou takže zkončí na tlamičce.

365 - den 86.

Dnes jsem ráno jela do servisu Citrouškovi pro zimní kola, využila jsme toho, že Lucka ještě nechodí do práce a všechny děti nechala s ní doma. Zůstala i Any, nešla do školky protože je dost nalomená, tak ať se jí to nerozjede. Když jsem se vrátila domů, čekal na mne takový krásný obrázek. Lucka Any vedle nakreslila i popisek a ona jej opsala. Je to moje šikulka, mám z ní občas i radost(když zrovna, nedržkuje, nezlobí, neodmlouvá nebo nekňourá :)).

365 - den 85.

Zaujetí naší slečny, je očividné, když jí něco takhle zaujme nepřestane dokud se k cíli nedostane. Doteď to měla jednoduché, pomalu jí ale začínají horší časy. Joník, už to zvládl taky sudy sice neválí s Jolančinou grácií, ale jde mu to už dobře. Jolanka se dle Lucky občas i přitáhne plazem dopředu, ale já jí ještě neviděla. Nepotřebuje to, postupně systémem otááčení a válení se dostane kam potřebuje. Joník má více nakročeno k plazení, tak uvidíme. Dnes jsem koukala do Anetky knihy, jak na tom byla ona a Jolanka s ní drží korigovaně krok, Joník je o fous zpět, tak uvidíme, zda Jojata taky "utečou roku"

365 - den 84.

Naše dnešní večeře :-)

365 - den 83.

Dnes byla pro změnu nádherná neděle. Krásně sluníčko a relativně teplo. Využili jsme to a celá velké rodinka šli na procházku k rybníku Bulhar, pak na obídek a domů, tam jsme ještě pobyli na zahradě, prostě paráda :-) No a dávám fotku Any s funkcí psovoda, ta byla tak pyšná, že Dorinku vede, plně kopírovala Lucku a její pokyny k Algidě, takže např. před každým přechodem cesty se zastavila a hlásila jí "cesta" a počkala až si Dorinka sedne a po rozhlídnutí teprve šly dále.

U rybníka jsem se pokoušela o odrazovky, ale bylo to dost daleko, něco z toho teda je tak se koukněte :-) Ta zdálky
a ta zblízka. No fakt jsem zvědavá zda ježíšek naježí a zda to pak bude lepší :-)

365 -den 82.

Dnes jsem konečně zasadila plnou krabicí všelijakých cibulek, od narcisu, sněženek, modřenců, tulipánů po crokusy a kdo ví co ještě(už jsem to zdárně zapomněla). Bylo celý den hnusně, ale protože cibulky už začínali pučet, nezbylo než se do toho dát. No vyfotit výsledek, budu moci až na jaře, takže jedna zástupní, takto to vypadalo po ostříhání odkvetlich listopadek na zemi. No jsem zvědavá zda stihnout ještě jednou vykvést poupátek tam je hojně.

PS: pozornější si všimnou, že foceno "zítra" za sluníčka :-)

365 - den 81.

Je listopad, mlhavo, škaredě, pár dní sice mimořádně teplo, ale jinak hnus fijalovej. A tyhle dny na mne vždy cestou do školky, tyhle růžičky, vykouzlí úsměv a údiv současně. Dnes jsem si konečně vzala i foťák, tak třeba vám ten podzimní zázrak taky udělá radost.

365 - den 80.

Je večer po 22:00 a já si uvědomuji, že jsem dneska nedržela foťák v ruce. Sice jsme prolézala net a psala ježíškovi(ten se teda divil, na co ty černý kolečka a špagátky potřebuju). Ale nevyfotila jsem nic. A Martin se ptá, tak co jsi dneska vyfotila, já že nic, že zrovna řeším co vyfotím, chtěla jsem jeho, ale nedal se, tak aspon jeho nové triko. Opět trochu "nostalgie" takového siláka jsem kdysi měla doma, teď mám užasnýho tátu :-)

365 - den 79.

Je středa večer. Ve středu jsem začala chodit do Klíčku na keramiku. Dnes jsem šla pěšky a nasávala zvláštní mlhavou atmosféru večerní Unhoště. Spolu s relaxaci při patlání náramný oddech od starostí všedních dní. Fakt jsem ráda, za takové chvilky, hned se člověk těší domů zase na ty "Starosti".

365 - den 79.

Any řídí, pomyslné vodní auto. Dnešní plavání mne stálo malého poníka. Ano vyměkla jsem a slíbila úplatek, aby neplakala a na plavčo šla. Holt téměř 4týdení pauza v plavču, se projevila a to tak, že slzičky tekly proudem a prostě tam nechtěla jít. Až vidina malého poníka (at žijou dárky pro ježíška) ji přiměla přestat plakat a šlo se. S tím, že to zvládne. Zvládla a po plavču mi řekla "maminko, já už jsem zapomněla, že to není nebezpečné" Příští týden pujde prý v klidu, tak uvidíme.

365 - den 78.

Jojátka a jejich nové overálky, docela jim to oblečení na dnešní den přísluší, od rána nám nejede kotel, takže nejen, že neteče teplá voda, ale hlavně netopíme a protože nebydlíme na moravě kde dnes padaly rekordy (20°C), tak už tu máme docela chladno. No na pana topenáře čekáme už od rána kdy slíbil, že přijde dopoledne, no teď už se jen dušuje že určitě dorazí dnes. No nezbývá než doufat, teď už jiného neseženu :-(

365 - den 77.

Tak tady je ta novinka, od včerejška, nás tu bydlí povíce. Krom Lucky a Dorinky i Algida, jedna zatím rozpustilá pubertální psí slečna Algida.

365 - den 76.

Dneska jsme Any koupili zimní kabátek a kozačky, tak už může v zimě třeba i do divadýlka. Jsme si říkali, no už je velká holka, to jsme ale netušili, jak nás ještě rozesměje. Když jsme šli zkoušet spodní prádlo, zjistila jsem, že slečna je prosím naostro!!! Holt asi nejdeme s dobou, hlavně, že chvili před tím řešila proč chci koupit prádlo spodní a né horní.