"nejdelší trasa"

Na dnešek byl naplánován budík na 3:30 s tím že v 4:00 odjížídme. před námi je cca 800km a v tento okamžik, nejdelší trasa našeho letošnho putování.

Z Unhoště vyrážíme v 4:15 směr Ustí, Drážďany,Berlín, Sczetín a Leba. Pomalu svítá a děti narozdíl od předpokladu nespí dál, ale koukají. Anetka jede s babičkou a dědou. Cestou míjíme Tropical Island a stopujeme dobu jízdy do Berlína. Vše probíhá v poklidu až do okamžiku, kdy jsme dohodnuti zastavit na první pumpě abychom nabrali benzín. Nám se to díky pozorování větrných elektráren nepovede a pumpu přehlédneme. Druhé vozidlo nikoliv, vysílačkou a posleze pomocí sms se domlouváme, že naberem benzín na další a navzájem se dojedeme. Mě díky spánku uteče smska s tím, že druhé auto na nás čeká na čtyřicátek kilometru na benzině. A tak když zjištujeme, že je někde chyba uplyne asi hodina. Navíc kombinace odpočítavajících kilometru a nového počítání kilometru na odbočující dálnici způsobí totální chaos a společně se setkáme až na Polských hranicích. No vysvětlíme si nepochopení a vzájemné obavy typu " proč těch 30km jedou hodinu". A jedeme dál. Trasa až po hranice s polskem ubíhala celkem rychle, nálada přiměřená tomu, že prší a nás v cíli čeká stavění stanů.

Polsko nás ovšem velmi probere, jednak nechápeme, proč vyjeli na cestu piráti silnic a pak průměrná rychlost se z cca 130km/h změní na 50km/h a tím se silně vzdaluje doba dojezdu do cíle. Nicméně po 14hodinách jsme v kempu a jsme rádi, že ted už nás čekají jen "kratší" trasy.

Ujeto 850km