365 - den 284.

Techmánie v Plzni. Dneska jsme si udělali výlet do technicko zábavního centra v Plzni. Bylo to zábavné poučné a hezké :-) Jolanka tam prolezla kde co Anetka téměř vše vyzkoušela a já musela zapojit dost velkou část šedé kury, abych Any aspoň občas vysvětlila co se jakože v danám pokusu děje :-)

Foto: Van de Graafův generátor a odvážlivkyně z návštěvníků :-)

Všichni "malí" u stolečku na svačině.

Jolanka výzkumnice :-)

365 - den 283.

1,34kg. I přes deštivé počasí naše podi políčko jahod dalo svou první úrodu :-) No chuťově je poznat, že jim to sluníčko co už od čtvrtka chybí. Ale jsou naše tak jsou prostě dobrééééé.

365 - den 282.

Pochvala. Dnes Any dostala pochvalu na flétně. Ani nevím zda jsem před odjezdem na hory psala, že poprvé pani učitelka z flétny, hlásila, že Any nebyla Anetkou. Styděla se, hrála špatně vadilo jí že jí Terezka napovídá a pod. Na horách jsme tedy každý den poctivě cvičily a já našla jádro pudla, prostě jí některé písničky vůbec nešly a tak se styděla a bála, že jí to nepůjde tak raději hrát nechtěla. Teď co to má zase v ručce hraje opět s radostí a usměvem i sama od sebe. No a dnes přišla u flétny s obr pochvalou tak bylo vidět jakou má radost. No vyloženě se těším, co nás ve škole čeká.

365 - den 281.

Ochlazení. Přišlo neskutečné ochlazení a s tím i uzavření doma, neb za deště a vichru se ven nikomu nechce. Tak naše existování se omezilo, jen na nejnutnější akce což je pro Any do školky, odvézt jí na Angličtinu a výtvarku a pak za průtrže domů. Tak foto aspon další vykvetlá kytička :-)

365 - den 280.

Tenistka. Dneska měla Any opět tréning na kurtu. Tak jsem se konečně podívala co vše dělají. Je to hezké koukat na ty holky jak se snaží. A přitom tááák uklidňující vidět, že i na ostatní je třeba několikrát zavolat, než začnou regovat. Holt to asi bude věkem :-).
Povedené podání :-)

365 - den 279.

První koupání. 28°C ve stínu jen nabádalo k tomu vyzkoušet konečně ten narozeninový bazének. Tak jsme do toho šli. Jojátka se nejdříve trohu zdráhala, ale pak si to dostatečně užila. Joník neopoměl nasadit si řádné potápěčské náčiní:-) Jolanka pak testovala dvojčecí kočárek od Anetky. Ovšem nevím zda se rozčilovala z důvodu, že pásy už byly zapnuté.

365 - den 278.

Zahrádka. Dnešek je ve znamení sázení. Bylo třeba zasadit co dovezl děda Svaťa. A večer přijela teta Lucka se svou psí smečkou.

A takhle to u nás teď vypadá na zahrádce.

365 - den 277.

Domů. Po týdnu se vracíme domů, vyvýletovaní a spokojeně unavení. Před Prahou se stavujem u McDonalda a v okamžiku vjezdu do prvního pražského tunelu Any hlásí že jí bolí v krčku a bude blinkat. No šáhla jsem na sedadlo pro papírovou tašku co nám Mc Donald nadělil a čekala zda to Any do výjezdu vydrží, nebo obsah vrátí tam kde ještě před chvíli byl. Naštěstí to nebylo tak žhavé a na Petynce jsme zastavili, Any se prošla a mohli jsme jet dál domů. Což je asi 15 minut jízdy,v okamžiku vjezdu do zahrady Any zahlídla Amálku na zahradě a vykřikla.

"maminko, honem, už mi je dobře, musím za holkama"

Foto: a tohle nás čekalo na zahrádce :-) netuším co to je zda, je to jedlé a nebo ne. ale je to hezké ne?

365 - den 276.

Pohoda a klídek v Třeboňi. Procházka, dopravní hřiště a večer bazén.

365 - den 275.

Přesun. Dnes jsme se přesunuli z kašperských hor do Třeboňě. cesta pro běhla klasicky chvilka Jojatího spánku a posleze kňourání, přetahování se o hračky řevu a podobných chuťovek. Nicméně přežila jsem já i děti a po dvou hodinách dojeli do Třeboňě. Setkání s mojí mamkou a babičkou bylo vřelé a mohly jsme se jít věnovat činnosti zaplňování vyhládlých břich. Dalijsme si polévku a svíčkovou a ta byla výborná!!! Pak procházka po zámecké zahrdě a zastavení na dětském hřišti. No a večer do našeho dočasného působiště u sádek. ANy to prodrandila na kole.

365 - den 274.

Indiáni. Tak dneska jim indiánský týden končí. Navečer nám předvedli svuj Honga donga tanec. Zkompletovali indiánský oblek, a v Tí pí jsme pekly buřty. No a závěř hodinka ve vířivce. Zítra po snidani balíme a přesouváme se za babičkou Renatkou a Drahuškou do Třeboně.

365 - den 273.

Postřelený pejsek. Any byla s dětma na BIO farmě, první zážitek, který mi ale popisuje po příjezdu je pejsek bez nožičky.

"Maminko, byl tam pejsek, co neměl nožičku, on utekl do lesa a hajný ho chtěl střelit, ale pejsek se uhnul, a hajný ho trefil, jen do nožičky, a ten pejsek je moc šikovný a běhá po třech"

Po někojika dalších dotazech jsme se dověděla, že tam byly i koza, ovce, králicí, slepčky a vše možné další :-)


Večer jsem vzala velké děti do relax cenrtra, teda hlavně do whirpoolu a Any se po vzroru Anetky F. a Tadeáška naučila potápět :-) Je na sebe patřičně hrdá.
Foto: velká trojka. Aneb jak těm prckům obsadit dětský domeček :-)

365 - den 272.

Dvojčata? Na Indiánský týden jsme jely s Rendou Ninou(podotýkám že tato nadžena se vyskytuje v 38týdnu těhotenství a vůbec nechápu, jak může vše zvádat takjak to zvládá, klobou dolů). Takže jsme krom ostatních nám neznámých byly třimaminky a sedm dětí plus jedno těsně před narozením. Sešly se docela zajímavá skupinka. Jednak tři pětileťáci Tadeášek, Any a Anetka F. A zbyte byl hezky odstupňván po 4 měsících. 14ti měsíční Jojata, 18ti měsíční Amálka, a 22měsíční Nikolka. No prcci tvořily hezké schuky, jak výškové tak dovednostní a bylo zajímavé koukat na to co mě v těch 4měsíčních rozestupech čeká :-) No chvílema to vypaalo že máme dvoje dvojčátka :-)

Na fotce je Nikolka a Amálkou a jedno "malé" tajemství :-)

365 - den 271.

Pondělí. Začíná indiánský týden. Děti dělají čelenky a sukně. Dávají si indiánská jména a povídají si o indiánech.

Anetka je Bílá Duha
Anetka F. Mrštný proutek
Tadeášek ha at žije skleróza, no třeba si taky vzpomenu.

365 - den 270.

Tanečky a přesun. Dnes měla Any své první opravdové vystoupení. Už pár týdnů chodí na tanečky s Anetkou H. a Terezkou. Dnes studio uspořádalo přehlídku činnosti pro rodiče, vše se odehrávalo v velkém sále v klaenském Kultůrním domě. No Any byla na tom velkém podiu táák maličká a přitom tááák velká. Fotku ale nemám, neb foťák byl zabalen hluboko v autě, protože hned po představení jsme odjeli do kašperských hor. Na týden pro děti v Aparthotelu šumava 2000. Stihli jsme akorát začátek v 18:00.

365 - den 269.

Tohle jsou okamžiky, kdy si ještě více uvědomím, jak jsou dvojčata úžasná záležitost. Oni si spolu prostě hrají, smějí se na sebe a jsou prostě kouzelní :-)

365 - den 268.

Zahrádka kvete a potřebuje plno péče. Dnes jsem opět sekala a taky hnojila. Any byla dnes doma, nějak se jí nechtělo jít do školky. No prostě normální den.

365 - den 267.

ORL. Jojata soplí, já taky už hodnou dobu, uterní pokus zajít do ORL ambulance v Kladenské nemocnici nevyšel, recepční mě po mém převyprávění našich nosních problémů, poslala k mému obvodákovi, po jejím školení mne před plnou čekárnou, jsem se asertivně ozvala, v tom smyslu, že tohle nemám zapotřebí a odešla středem. Dnes konečně byl čas a já zbalila děti a dojela na našeí ORL lékařkou do Prahy. Jojata mají jen rýmu, máme vyzkoušet homeopatika, a já ,no zánět dutin mi měl diagnostikovat můj obvodák. No nic dostala jsem antibiotika snad mi bude brzy lépěji.


Foto:Zarostl, čekal, čekal, a prozatím se nedočkal. Copak to je? Kdo ví?

365 - den 266.

Oslava. Celý den se točí kolem oslavy Anetčiných pátých narozenin. Já uklizela a chystala dům na nájezd hromady dětí a maminek. Přišly Anetka s Beďulí, Terezka s Verunkou, Adelka s Amálkou, Blanička, Majda, Matýsek a míst Vašíka, jen maminka protože Vašíčkovi ráno píchali ouško, tak jsem zase neměla šanci poznat TOHO Vašíka co ho všechny holky v kotátkách milujou :-)- No oslava byla fajn, děti i maminky si to užily a to je duležité. Any ovšem nezklamala, neb když měla sfoukávat svíčky je vidět že se jako jediná ani nepohla. No věděla jsem že to nerada dělá tak jsme raději řekla at jí všichni pomůžou :-)

365 - den 265.

Dort. Na zítřejší oslavu mne čekal ještě jeden marcipánový dort pro Any. Any miluje marcipán. Možná příště uplácám marcipánovou kouli a na ní napíchám svíčky. Stejně nic jiného z toho dortu nechce.

365 - den 264.

Any. Dnešní den patří jí. Právě dnes je jí 5 let. Je to naše velká holka. Namalovaná, ale s fousem kolem pusy :-) Stydlivka s ďáblíkem v těle. Teniska, flétnistka, výtvarnice, cyklistka. Prostě naše velká usměvavá šikula.

365 - den 263.

Nové kolo. Tak Any je nadšená a nové kolo brázdí nové krajiny. Projelo se tam a zpět a už je zase tam. No najelo už spoustu kilometrů mezi Ostravou a Unhoští :-) A teď už na něm drandí Any doma.

365 - den 262.

Duhovka. Tak tenhle dort mne stál krom námahy i dost neklidné spaní, dělala jsem ho asi do půlnoci a pak unavou lehla do postele a zdálo se mi o cárech marcipánu popatlaných krémem a nedržícím žádnou formu. Ráno jsme se skoro bála nakouknout do lednice. Naštěstí vše byl jen hrůzný sen a Any byla nadšená z dortu i dárečků.

Poprvé se Any narzeniny slavili v OVA a zrovna to nevyšlo, že by se sešla celá rodinka. Tak aspoň mužští zástupci naší strany(taťka a děda) když babička a mamka se lázňují v Třeboni. A Silvinka s rodinkou taky někam odcestovala, no třeba to vyjde zase za 5 let :-)

365 - den 261.

Včera jsme se přesunuli do OVA na velký oslavový víkend. Jednak oslava dědových dubnových narozenin a pak hlavně Anetky oslava 5tých narozenin. Takže mne čekaly dva dorty, no jeden spíše ne dort ale dobrota. No původně to mělo být bílé a popsané barevně, nějak se vloudila chybička a musela jsem zahuštovat hořkou čokoládou. No sice to nakonec nebylo jeditelné jinak než lžičkou, ale všichni se oblizovali a to je hlavní :-)

365 - den 260.

Dorazilo. Dnes ráno na poslední chvíli, z internetovéh obchodu v Ostravě, dorazilo právě včas, aby se opět vydalo na dalekou cestu do Ostravy a tam se seznámilo se svou novou majitelkou. No moc se nám do jeho koupě nechtělo, pořád jsem měla pocit, že ještě není potřeba, ale výlet a pohled na ostatní kamarády a výtky mne teda přesvědčily. Takže jsem ráda, že je doma a že může s náma. Snad stejně ráda bude i jeho nová majitelka.

PS: doufám, že vše zůstane utajeno. Díky.

365 - den 259.

Kramářova vila. Tak takový pocit mám teď doma, cooli je možno, cokoliv je v dosahu, cokoliv je v jejich možnostech to prostě rozkramaří. No nejsou to zlatíčka:-)

365 - den 258.

Reklama na žlutou. Tak takhle to teď kolem nás vypadá. Většina polí rozkvetla do žluté krásy. Jak by loni řekla Any "žluté pole". Letos by už řekla "řepka olejka.

365 - den 257.

Antireklama na dětskou kaši Sunarka. Dnešek byl náročný, od rána mám "rýmičku", bolí mne škleble, u nosu kohoutek. Jonášek a Jolankou jsou na tom podobně. Takže od rána prudí, jen díky tomu jak se cítím, já jsem Jojata neodevzdala do nejbližších babyboxů, protože předpokládám, že jejích nesmírná rozmrzelost je podobného původu. večer to završil Joník, obsolutní nechutí k nově otevřené kaši. No asi mu fakt nechutnala neb jí i kousek posleze vyblinkal.

365 - den 256.

Neděle. Poklid a rozloučení. Dopledne v poklidu a čekání na babi s dědou odpoledne jsme se rozloučili s Any. Ta odjela s nimi do OVA. Tak bych měla mít trochu více času, no uvidíme. Aspon vyfocené ulovky z naší zahrádky. (orlíček a kosatec)

365 - den 255.

Sobota. Běžná sobota obzvláštněná tím, že M. je špatně, sedl na něj SRB. Od ráno mu nebylo nic moc, odpoledně se zdálo být lépěji ale to nejhoší asi přišlo právě ted večer...

NO já zabalila děti a odpoledne jsme vyjeli do Hornbachu pro šroubky, na víko na písek, a písek. No krom těchto dvou zásadových věcí jsme si dovezly i další méně zásadové. Když mě M. uviděl jak jsem přijela, jen řekla tebe zak pustit do obchodu. No dovezla jsem i vytouženou třešničku chrupku :-) Je kontejnerovaná, takže by neměl být problém s tím, že není podzim, zítra jí musím zasadit.

Foto:a ještě jeden čarodějný obrázek, do ohně mhu kokatpořád stejně tak jako do šumící vody.

365 - den 254.

Dnes jsem si šla vybrat dárek od ježíška, myslela jsem, že dám fotku před a po, ale protože vše dopadlo jinak než jsme oba očekávali, taková fotka neměla smysl. Dostala jsem na vánoce poukaz na 5 hodin u vizážisty, všichni jsme si mysleli, a dle popisu společnosti, která to zařizuje (http://www.daruj-radost.cz/vizazista.html) to tak vypadalo, že mě navrhnou učes a ostříhají nalíčí a řeknou co oblékat a co ne.
No tak realita byla sice zajímavá, ale jen teoretická, krom teda líčení, takže my byl zjištěno a vysvětleno jaký jsme barevný typ, jaké barvy teda nosit, jaký styl oblečení a jak se líčit. Nicméně kolem vlasu jsme jen prošly a upravila mi je žehličkou toť vše. No ,ne že bych z toho nic neměla ,ale za penize co to stálo, drahá sranda na muj vkus. No což příště budem chytřejší a ježíšek snad taky a přesně se zeptá co daná akce obsahuje, když už.

Foto teda včerejší pálení Unhošťské čarodějnice.