sobota 25. září 2010

I cesta může být cíl...


No s takovou jsme odjížděli do již jednou odložených Alp na nějakou tu ferratku, kterou jsme měli slíbenou od naší červencové dovolené. Vzhledem k tomu, že celý týden, bylo azuro a právě na víkend se to mělo v celé evropě zkazit(a taky zkazilo) byla šance, že se naějakou reálně dostaneme dost nízká. Ipřesto jsme vyrazili právě s tím, že prostě vypadneme oddychneme si od dětí a užijem si sebe navzájem, prodiskutujeme vše co visí ve vzduchu už dlouho a prostě pročistíme hlavy.

A tak jsme ráno vyrazili. A jak už si pomalu zvykám, naše bezdětné cestování je vždy docela veselé a plné zážitků. Naposled když jsme jeli do Frantovek jsme píchly kolo. Tentokrát nám automatika zahlásila nízký tlak v pneumatikách asi po 50km za dálnici za vytrvaléh a hustého deště. No naštěstí se jen elektronice něco zdálo a kola byla všechna OK. Jedeme tedy dál. V německu leje jak z konve vzdáváme dnešní jakýkoliv výstup kampoliv a píšu Trollikovi o adresu nějakého obchodného centra v Mnichově. Až posléze jsme pochopili její narážku na to, že "to bude taky adrenalín" něco takového jsme u nás snad ještě nezažila v OC lidí jak kdyby byl v celým Mnichově jen jeden, fronty se stály na vše i na WC!!. Nicméně jsme si ho prošli M. se podíval jak vyrábí konkurence a kam jdou jejich směry já se kochala věcma. A oba jsme se nadchli v obchodě Desigual no nic jsme si nekoupili, ale byla to nádhera. Po té co vzdáváme frontu na kafe vyrážíme dál. Počasí se začíná leopšít a občas vyleze i sluníčko a tak si to jedeme směr Rosenheim a najednou opět PÍP došel olej. To už jsme se fakt nahlas smála. Zastavujem u benzínky a olej doplňujeme, naštěstí teda tu poslední důležitou chladící kapalinu M. doplnil těsně před odjezdem. a tak vyrážíme dál a už se nám rýsují vrcholky Alp ,a cože to nevidíme souvislou sněhovou pokrývku a ne jen na uplných vrcholcích.

V ten okamžik je nám jasně že hřebenovky nebudou to pravé ořechové a měníme plán a jedeme na Krimmelský vodopád. Cesta je nádherná hory také venku zima ale probleskuje sluníčko. Kolem 19 hodiny jsme v Krimmlu a hledáme ubytování všude je plno neb je tu místní fest, no na ulici jsme tolik přiopilých snd v životě neviděla. Nicméně v jednom penzionku místo bylo tak sláva z okna koukáme přímo na 320m dlouhý vodopád. Nádhera!!!


0 komentářů: