Die Leutascher Geisterklamm

aneb jak zničit Jojata.

M. s dědou konečně umožní počasí vyrazit na ferratu. vybrali si docel náročnou, ale určitě krásnou.

Já s babi a dětma vyrážíme na vodopád. Prostudujem všechny prospekty a vymýšlíme krátkou procházku k vodopádu. Nakoce vše dopadně jinak a místo krátké procházky jdeme s Jojaty dobrých 5km (bez kočáru) užasnou průrvou nad burácející hučící a šumící říčkou, dojdeme i k 23m vysokému vodopádu(Joly se děsně bojí jen vodopád slyší) dáme si polívku s palačinkou a totálně zničená Jojata usnou ihned co si s radostí sednou do kočáru takže zaspí na pohánění snad 100krát slíbenou zmrzlinu.

Večer je završen záchrannou akcí, kdy jsem si hrála na průzračnou studánku a bleskovým výstupem donesla vodu naším bojovníkům, zdolávající neskutečně hnusný závěrečný sestup z ferraty.