čtvrtek 29. července 2010

Bloudění a zase bloudění...



nicméně jsme našli a to je hlavní. Holt, když jste přesvědčení, že ta šipka do leva nemůže být myšlena vážně, že v takovém rumišti, přeci nebude nějaké muzeum, že by jste tam nešli ani náhodou, neb by jste se báli, že tam někde zapadnete a zabloudíte. Holt když letecké muzeum v Olomouci je v areálu bývalých oběktů po slavné ruské armádě ,na které za ty roky po jejich odchodu nikdo ani nesáhnul, tak prostě jedete třikrát kolem než se odvážíte uvěřit dost jasně směřijící šipce a dojedete do cíle. A zjistíte, že je tu schovaný docela zajímavý hangár plný exponátů.

Jak jsem předpokládala, letecké muzeum nejvíce zasáhlo Joníka, ten byl nadšen ze všech zajímavých letadýlek a letadel a stíhaček a šroubků a ...

Já se dověděla, že MIG je Mikojan Gurjevič a že piloti musí být fakt dobří aby věděli , kterou páčku z těch stovek co maji v kabině, použít.

Anetka zkoumala jak ty bomby držely v zásobníku a jak se tam schovala jejich vrtulka.

Joly nadšeně lítala po celé hale od exponátu k exponátu.

A babička ta s nadhledem koukala na to hemžení se :-)

Cestou zpět, jsem ještě ukázala babičke keškování v praxi a konečně jsme se zastavili pro kešku u Svatého Kryštofa u dálnice na Olomouc. Tady Joníček nadšeně mával všem po dálnici jedoucím automobilům.

0 komentářů: