Jednu fotku mimo téma, včerejšek byl Joníkův, ale tohle si nemužu odpustit. Moje první buchty honzovky. Už dlouho se v mém virtuálním světě řeší kynuté těsto. Při mých chabých pokusemch mi nikdy nevykynulo, takže jsem jej odkázala do receptů nikdá nedělaných. Tenhle týden jsem, ale dostala chuť, tento svuj mýtus pokořit. No a za virtuální pomoci Diny ( Vaříme s Diny) se mi to povedlo. Jsem na sebe hrdá a všichni kolem se olizují i Any která první snědla jen po pohrůžkou násilím, neb klasicky jen při pohledu zahlásila " to mi nechutná, to už jsem někdy jedla" a to jste měli vidět ten sladký úsměv, když se jí honzovka začla rozplývat na jejím mlsném jazýčku.
Jejich tvorba měla ještě jednu zajímavou stránku, zavzpomínala jsem si na naši prababičku a na to, jak nám je o prázdninách vždy s láskou dělávala.
Jejich tvorba měla ještě jednu zajímavou stránku, zavzpomínala jsem si na naši prababičku a na to, jak nám je o prázdninách vždy s láskou dělávala.
2 komentářů:
Jak já bych si také jednu dala! Je fakt, že do kynutého se nepouštím ani já. Ale třeba to také jednou pokořím :-).
Ty jo, Peg, ty jsou nádherný! Mňam!
Theo
Okomentovat