úterý 23. srpna 2011

Jeskyně ... aneb den čtrnáctý

Po snídani z domácích vajec se vydáváme dále na západ k světlezelenému kráterovému jezeru Greanavatn a k termálním pramenům Seltún. Tady ještě v roce 1999 stříkal gejzír, který ale vybouchl a zbylo tu po něm velké šedavěbublavé a smrdící jezero. To si tak hezky uvědomíte, že je to tu fakt celé "živé". Odtud projíždíme lávovými poli, vidíme čím dál hustější osídlení, ale Reykjavím jen projedeme a vyrážíme od něj dále a sever. Původně jsme chtěli projet i severozápadní fjordy, ale na to prostě už nebyl čas, tak jsme se rozhodli že, zajedeme aspoň kousek. Projedeme šestikilometrovým tunelem pod mořem, čím si zkrátíme cestu z 60 na 19km, to je dobrá ne?


Stavíme se na výborný oběd v městečku Borgarnes. A odtud zase na východ k největší jeskyni na Islandu Surtshellir. Trochu bloudíme, aby ne. V tak nějak podvědomě hledáme nějakou horu a ono ejhle. Vchod do jheskyně na Islandu najdete snadno, jen musíte hledat velkou díru v zemi...


Tohle je další zvlášnost islandu, většina zajímavých míst, je plně přistupná, nikde není nikdo kdo by tam hlídal, nejdejbože vybíral vstupné. Takže u jeskynního systému to není jinak, naopak, je doporučeno do jeskyně jít s čelovkou a zdůrazní Vám že máte dávat velký pozor.


Tož jakmile najdeme první dírou jdem na to, no já se zaseknu po pár metrech a M. o kousek dál, Jako dle plánku se dá projít až k dalším otvorům, ale světélko v jeskyni nevidět.


No a moje kámoška klaustrofobie, my vysvětlí, že tohle fakt ne. Takže se projdeme po povrchu v kolem dalších asi 5 děr v té poslední se projde i M. Já si v klídku počkám nahoře a doufám, že nebudu čekat věčně.


Odtud se vydáváme k dalšímu vodopádu, tentokrát to má být spousta malých kaskád průzračné tyrkysové vody. Tak se těším o to víc když cestou k jeskyni, jedem po druhé straně krásné modré řeky na které vodopády jsou. Když dojedem k Hraunfossaru jsme zklamaná kaskády vody vytékající z pod lávového pole porostlého mechem jsou sice okouzlující, ale téměř vůbec modré. Při velké snaze tam trochu modré barvy najdu,a le řeka je opět šedivá a nehezká a mě to prostě přijde divné když cestoutam byla krásná modrá. No nic no jedem ještě zkouknout největší termílní pramen na Islandu Deildartunguhver. Ten chrlí 180lvody za vteřinu o telotě 97°C. No hned tady vodu čerpají a vytápí s ní město Borgarnes i přes 60km vzdálené Akránes. Je to kopeček a z něj na několika místech tryská horká voda a ze ktré vzniká řeka ze které se dlohou dobu kouří a je lemována potrubím :-)


Dojedeme do Borgánes zajdeme si na bazén, a v kempu stíháme neskutečný západ slunce. To je výhoda místních dlouhých letních dní, slunce zapadá až kolem 22 :-) a i tak v noci není uplná tma.





0 komentářů: