Dnes nás již poněkolikáte dostane další "zvláštnost" života cestovatele na Islandu. Stanujeme v městském kempu, no je to louka a na ní stojí budky s WC, sprchou, a malou otevřenou kuchyňkou. Není to oplocené, není tu správce, prost přijedete a kempujete a večer nebo v tomto případě ráno přijde dovojice a vybírá příslušný poplatek. Dosud na tom není téměř nic zvláštního. Jenže, oni vytahují přenosný platební terminál a my opět platíme platební kartou. Tou tu totiž zaplatíte všude i třeba obyčejný hotdog ve stánku. Dnes už vím, že se nám to povedlo, zacelou dobu pobytu na islandu jsme nepotřebovali Islandské koruny, ani žádné jiné měny. Stačí vám platební karta.
A vyrážíme popobřeží a hledáme, můj teleobjektiv je v pohotovosti a nakonec nacházíme. Je to přesně jak popisují v průvodci. Stojíte na útesu a dole pod váma bouří moře a jeho hlasitý zvuk překřikují stovky možná tisíce ptáků. Někteří lítají, jiní sedí hlava na hlavě na útesech a nebo plavou ve vodě. Stačí chvíli stát a zapostouchat se, octnete se rázem v úplně jiném světě.
Když se nabažíme vyrážíme zase na jih, směr Egilsstadir. Tam nakupujeme a vyrážíme obhlédnout jeden z východních fjordů Mjoifjordur. Cestou vidíme spousty bezejmených vodopádů. Opět prší a tak je fjord docela v mracích. Nakonec kempujeme v Altavíku u jezera Lagarfljot. Stan stavíme opět v dešti, ale už jsme zběhlí, takže je to chvilka a večeři uvaříme opět ve stanu.
0 komentářů:
Okomentovat