pátek 12. srpna 2011

Že by velká ryba ... aneb den třetí

a první rozdělený. Jednak protože my prostě toužíme, zkusit štěstí a jet na velryby a pak stejně musíme do nějaké civilizace nechat opravit tu pneumatiku.


Vyrážíme tedy do Husavíku, kde hned nacházíme pneuservis a zanecháváme tam kolo k opravě a v 10hodin už nastupujem do lodi a čekáme co bude. Asi 45 minut plujeme na volné moře a pruvodkyně nám ukazuje papuchálky, létají a lovi na volném moři,jsou ale dost daleko, no alespoň testuji svůj nový teleobjektiv a pak průvodkyně hlási velryba na druhé hodině, celá osádka lodi běží teda na pravobok a někde v dáli vidíme černou čmouhu. OK mame odškrtnuto, viděli jsme (firmy tvrdí že mají 96%uspěšnost a v případě že se nezadaří automaticky dostanele zdarma další plavbu). Nicméně jsme netušili, že tohle byl jen slabý odvar toho co ještě uvidíme, asi po dalších 15 minutách se nestačíme divit. Velryba se tak 7x v krátkých intervalech(cca 45s) vynoří a vyfoukne pak s vyrazným mávnutím ocasní ploutví zajede do hlubin Gronského moře na několik minut, čekáme kde se vynoří. Ihned jak zase nějakou spatříme lod nabere kurz přiblíženi a pak vypne motory pozorujeme ty veliké několikametrové a tunové kolosy, jak plavou vyfukuji a zase se zanořují. V jednom okamžiku plavou dvě společně vidíme je na několik málo metrů, plavou v podstatě vedle naší lodi. Je to neskutečný zážitek. Tohle se opakuje několikrát po hodině pozorování však nabíráme směr přístav. Zmrzlí ale nadšení dostáváme šálek horké čokolády a koláček.


V přístavu se stavujeme do místní restaurace na oběd. No chceme ochutnat nějaké Islandské speciality já si dám "fish of the day" aneb tak čerstvou rybu jak jen to jde :-) a M. experimentuje a dává si něco s Lungi, jo věděl že jde o papuchálka, ale čekal kus masa, no dostal zajímavé nudličky plus ještě kousek paštiky z něj, No bylo to chutné, ale "zvláštní" :-)


Po obědě a vyzvednutí pneumatiky vyrážíme po 85 podél severního pobřeží do Asbyrgy a dále po F865 k vodopádům Detifoss a Selfoss. Opět jde o famozní masu kalné vody valící se bez přestání. Detifoss z dálky sice vidět není, neb je v rokli kteou řeka Jokulsá v této oblasti protéká, ale duhu v kapičkách odražené vody, tvořící úplný mrak, vidíte z dálky. Cestou do kempu u jezera Mývatn ještě zkoukneme další sulfatary a kouřící díry Hvelfell. V kempu ještě fotím úžasný západ slunce(netuše že pro nás na dlouhou dobu poslední).

0 komentářů: