Dnes se naši spolujezdci rozhodli, že tady chtějí den zůstat a vypravit se na devítihodinovou turu barevnýma horama. Tak my teda zůstaneme také, nicméně devítihodinová tůra, není naším snem, ani když nejsme unaveni z deseti dnů putování, a tak je necháváme jejich osudu a my si hodláme udělt v této krásně barevné oblasti volný den.
Nicméně nehodláme jej strávit ve stanu a tak si vybíráme, klasickou tůru toho místa. Rozhodneme se, že zdoláme horu Blahnukur a přidáme si k tomu nějaké ty čmoudíky. vydáme se tedy na čmoudíky, těch jsme již na islandu viděli požehnaně a začneme stoupat k vrcholku, už z dálky nás trochu překvapí, že cestička kteriu vidíme je podivně rovná, no brzy pochopíme, tady se s nějakým vrstevnicovým stoupáním neštvou a celých 400m převýšení prostě vede přímo vzhuru štěrkovým povrchem, docela zabíračka, ale při představě že tudy jdeme dolu, jsem v podstatě štastná, že se drápem nahoru. Takže totáln promočemá aniž by pršelo dosahuji vrcholu. A ten výhled je užasným Barvené hory jsou opravdu brevné, míchá se tu oranžová, zelená, šedá, s modrou oblohou. Hledáme obsidiány a riolity. zase jsme o fous chytřejší a na vrcholku se snažím vyfotit panorama, když už jsem se tam škrábala se stativem že:-)
Po chvíli je mi ale zima, neb jsem totálně propocená. Tak se vydáváme druhou přístupnější stranou dolů. No a pak šupky dupky hezky do horkého potoka, je to balzám na unavené svaly. Po obědě a chrupce se ještě vydáme sezoním řečistěm na procházku k dalším čmoudíku, odtud nás ale vyhání déšť, tož si aspon zaskáčeme přes ramena a ramínka říčky.
0 komentářů:
Okomentovat