pondělí 22. srpna 2011

Papuchálci.. aneb den třináctý

Možná jsem srab, možná mám hranice někde nizko. Ale já se fakt bála...


Dnes byla na pořadu dne jižní stezka za horami, dle Suchardy nejkrásnější ale hlavně nejobtížnější cesta. Možná by stačillo, že by mi nedali přečíst popis brodů cestou, ale dali. No když několikrát čtete´, že vody bylo po okýnka, že je tam silný proud, že hloubka byla 70cm a brodivost našeho auta je "jen" 50cm. Najednou mi přišlo, že už stačilo. Že prostě v nejlepším se má přestat. A tak jsme přestali, naši spolucestují jeli tedy jižní stezku za horami bez nás. A nám tím vznikly následující tři dny, kdy se hodláme sami vypravit i do civilizovanějších částí Islandu.


Dnes jsou teda na programu i papuchálci, už jsem jich sice pár viděla, ale...


Vyrážíme tedy z Helly jihovýchodním směrem po D1. Ještě s krátkou zajížďkou na sever k muzeu Keldur. Odtud na Seljalandfoos, vodopád který teče z převysu, tudíš se mužete projít i za ním, a podívat se skrz ty mega masy vody a uplně se stratit v tom rachotu co vydává.


62metrů vysoký Skogafoss je dalším z mega vodopádů. Tole je tady fakt neskutečné, vubec si nedokážeme představit, kde se pořdád takové masy vody berou, pořád a pořád a pořád ...


Hned vedle je největší muzeum Skogar. No po těch krásný malých staveních, docela mega, ale tak nějak divné. Sice vidíme jak se tu žilo, jsou tu domečky, škola kostel ale také muzeum dopravy a podobné, prostě už moc velká masovka. A tak jej opět v děšti projdeme a vyrážíme dál směr mys Dyrholaey. Cestou nás mrzí, že je ošklivě, ledovec Eyjafjallajokul (koni činná sopka) je v mracích a z Mýrdalsjokullu vidíme splaz Solheimakoll od kterého nás opět vyžene silný déšť, škoda dalo se dojít až k němu a byly by tu hezké fotky.


Než dojedeme na mys počasi se vybere a nás čeká mega překvapení. Kolonie Papuchálků. Tito zvláštní ptáci s ještě zvláštnějším letem jsou tu v neskutečném množství. Téměř se nebojí a my je pozorujeme hezky z blízka. Pro mne misse splněna, další zástupce islandské fauny.


Cestou zpět(vracíme se po stejné trase) se stavujeme v kempu v Helle pro stan, jsme si řekli že třeba večer bude suchý, no apsoň uvnitř uschl. Z venku je mokrý od častého deště.


A míříme si to do kempu v malém městečku Strandakirkja. Krásný kemp zdarma s možnosti koupení čerstvých kachních vajec. Už se těšíme na snídani :-)




0 komentářů: