Včerejší večer a ještě dnes jsme se pohyboval v oblasti největšího evropského ledovce Vatnajokul, moc nám ze své krásy ukázat nechtěl jak včera tak dnes se schovával v mracích. Tak jsme si aspon zašli podívat na ledovcový splaz Skaftafelljokul. Velký šedý ošklivý, musíte dost douho zkoumat než zjistíte, že to na co koukáte je fakt ledovec, je plný popílku a vypadá spíše jako skála.
Pak procházka na další foss, tentokrát svartifoss, no takový "čůrek" který ale teče ve skále tvořené černými čedičovými varhany.
Odtud se vydáváme na další vnitrozemskou cestu a to F206 do oblasti Lakaggar a sopku Laki, a krátery, které jsou památkou na nejkatastrofičtější událost v historii Islandu. V roce 1783 se země roztrhla v puklině dlouhé 25km a 7měsíců chrlila lávu a vzniklo lávové pole o 600km2. Vše bylo zasaženo popele a otráveno flourem, populacena Islandu klesla k 38tis. Narozdíl do ostatích povětšinou černých míst kde řádili sopky, takdy je odnevidím do nevidím zeleno. Na tom převelikém lávovém poli už za ta století začal růst mech. je to opět impozantní podívaná cestou ještě zkoukneme Fagrifoss. Když dojedeme k Laki pro změnu prší, takže se nevydáváme přímo na Laki, ale "jen" obcházíme menší krátery u ní. Kempujeme ve vnitrozemí v tábořišti Bagil kde je WC za vodou, třeba přeskákat potuček:-)
0 komentářů:
Okomentovat