středa 17. srpna 2011

Jokulsarlon ... aneb den osmý

Prší, prší ... no jak jinak. Spolujezdci, se nvzdávají původního plánu a jdou na blízký vodopád Hengifoss, my už máme fossů(islkandsky vodopád) dost na to abychom šli cíleně v dešti, a říkáme si že na popřeží snad nebude tak pršet. Navíc nás oba prostě fascinuje, takže se opět rozdělujeme a my vyrážíme po D1 a užíváme si procházky v zálivu Breidalsvik, kde je po odlivu pláž plná modrých mušlí, v černém mokrém písku se odrážíte jakoby jste chodili po vodě, pak přejíždíme do městečka Djupivogur, kde si v Langabud bývalém skladišti, jatkách nebo sněmovní síni(1850) dáváme polévku. Já jak jinak než rybí. V ceně polévky je i kafe, voda a hlavně úžasný chléb a máslo co hrdlo ráčí. Najíme se prozměnu zase jako lidi u stolu a pokračujem po pobřeží dál. Opět procházíme pobřeží skaliska, já fotím a jsme rádi že neprší, jen fučí a je všelijak jen ne krásně. V Hofnu čekáme na naše spolujezdce a pak společně vyrážíme k ledovcové lagůně Jokulsarlon. Je před 18 když tak dojíždíme a stíháme,hned po tom co nám spadne brada z bílomodročerných ledových ker plovoucích v laguně, naskakujem na poslední dnešní projížďku po laguně.


Dostává se nám zajímavých informací o vzniku, stáří laguny je 80let, a kupodivu jí nemá na svědomí globální oteplování, ale mořská voda, která rozpouští ledovcový splaz, který byl původně až k pobřeží. Ochutnáváme 1000let starý led právě vylovený z laguny a kocháme se pohledem na obrovské ledové kry plovoucí po jezeře. No a jako bonus máme ty vyhledáváné tuleně. Po projíždce je ze břehu fotíme snad hodinu, pak už jsme celí zmrzlí a vyrážíme zakempovat do kempu Svinafell.

0 komentářů: